Generace Z chce ticho a klid. Sice vyrostli v online světě, ale z telefonů a zpráv už mají úzkost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Máte doma dospívající či dospělé dítě? Pak to možná znáte. Telefonovat se s nimi moc nedá, nejraději vše vyřizují písemně a mnozí rodiče se tomu musejí přizpůsobit. A potvrdil to i průzkum společnosti Uswitch, o kterém informoval web britské BBC. Vyšlo z něho, že až 70 % lidí ve věku 18 až 34 let nerado telefonuje a dává přednost psaní zpráv. Jenže jsou pak jimi (zejména ti mladší) zahlceni tak, že už je toho na ně zkrátka moc. A začínají se bránit.

WhatsApp, iMessage, instagram, e-mail, notifikace od desítek aplikací, snapchat… Na základě údajů od společnosti Apple bylo nedávno zjištěno, že nejvíce upozornění dostává právě generace Z, a to průměrně 181 denně, tedy jednu zprávu každých osm minut! Studie dále zjistila, že většina respondentů měla na svých telefonech tisíce nepřečtených oznámení, jeden rekordman se například „pochlubil“ 98 334 neotevřenými e-maily. Děsivé? Spíše realita dneška. Není divu, že z téhle záplavy zpráv a podnětů mají mnozí mladí úzkost a své telefony ztišují nebo vážně uvažují, že zcela ustoupí ze sociálních sítí.

K zajímavým závěrům také došel jeden celosvětový výzkum. Co zjistil? Například v USA začínají být mladí lidé méně šťastní. Významný americký lékař Vivek Murthy závěry studie komentoval s tím, že umožnit dětem používat sociální média je podobné, jako jim dávat léky, u nichž není prokázáno, že jsou bezpečné. A neschopnost vlád regulovat sociální média dokonce označil za šílenství. Reagoval tak na fakt, že po 12 letech, kdy byli podle průzkumů ve Spojených státech lidé ve věku 15 až 24 let šťastnější než starší generace, se nyní tento trend obrací. A podobné, i když ne tak výrazné, je to i v západní Evropě.

Dnešní dospívající trpí psychickými potížemi víc než kdy jindy>>>

Házet všechno na sociální sítě ovšem nelze, svůj vliv tu určitě sehrává také neutěšená situace ve světě, klimatická krize, zdražování, nedávná pandemie a mnoho dalších jevů. Na generaci Z je ale sympatické, že se na rozdíl od generace rodičů nebojí nazývat věci pravými jmény, přiznat, že se necítí dobře, a hledat řešení. Jak pro Novinky.cz vysvětlila psycholožka Olga Plíčková: „Jde o fenomén, který se v generaci Z objevuje čím dál častěji. Vnímám to jako příležitost vytáhnout na světlo náročné a pro někoho depresivní otázky a pokusit se na ně odpovědět.“

Ovšem vnímat generaci Z jako tu, která se ze všeho hroutí, není zrovna fér. Odborníci totiž přiznávají, že nemají srovnatelná data. Před třiceti a více lety se podobné studie – alespoň u nás – vlastně nedělaly. Takže kdoví, k jakým závěrům by sociologové došli, kdyby zkoumali například generaci Husákových dětí. Tedy tu vyrůstající v neveselých 80. letech, kdy si dospívající mohli o propojeném světě, moderních technologiích či svobodném cestování nechat jen zdát. Neřešil se celostní přístup k výchově ani nepřípustnost tělesných trestů, volat se dalo často jen z budky a zdrojem „nových informací“ byl jen horko těžko ukořistěný výtisk bravíčka.

Jak finančně dospět? Mladá Češka učí generaci Z finanční gramotnost