Učitelka Libuše si žije skvěle: Miluju nakupovat oblečení, rádi cestujeme, utrácím i za péči o sebe

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po sérii příběhů samoživitelek a lidí, kteří musí vyjít s omezeným rozpočtem, se nám ozvaly rodiny, které se řadí mezi středně až vysokopříjmové. Jsme rádi, že se nebojí ukázat, jak s penězi hospodaří ony – a do čeho investují.

„Jsem učitelka s desetiletou praxí, dva roky po mateřské dovolené. Manžel pracuje pro německou společnost v automobilovém průmyslu. Dohromady dáme průměrně měsíčně 82 000 Kč čistého. Samozřejmě máme i lepší měsíce, kdy máme odměny, nebo když dostanu honorář za korekci článků,“ vypočítává Libuše.

Rodina bydlí v novostavbě rodinného domu, na který si vzali hypotéku – splácí 7 500 Kč měsíčně, k tomu je nutné připočíst ještě tisícovku za vodu a 4 000 za elektřinu.

Jestli se v něčem „rozšoupnou“, pak to je jídlo, oblečení a náklady na krásu paní domu. „Za jídlo utratíme asi 11 000 Kč a k tomu asi 5 000 Kč za obědy v restauracích, kam rádi chodíme. Já jsem shopaholička a za oblečení utratím tak kolem 6 000 Kč. Drogerii kupuji nárazově, dělám velký nákup. Měsíčně to může být asi za 3 000 Kč, ale k tomu je třeba připočíst ještě moje procedury, tedy kosmetiku a nehty, což jsou další tři tisíce,“ vypočítává Libuše, která přiznává, že po návratu do práce z mateřské se přestala omezovat a dopřává si.

Rodina má naspořeno asi 440 000 Kč, ve fondech mají uloženo asi 50 000 Kč. „Všichni tři máme penzijní spoření, kam já a muž posíláme 1 000 Kč, zaměstnavatel manželovi přispívá 500 Kč a ten můj 300 Kč. Dceři posíláme 1 500 Kč, na což přispívají i prarodiče. V rámci mého účtu má dcera založený spořicí účet, kam posílám 500 Kč, a příležitostně jí něco pošlou i prarodiče. Všichni tři máme i stavební spoření, kam celkem odchází 3 000 Kč,“ vyjmenovává Libuše.

Baví je cestování, ročně do něj dají kolem 100 000 Kč, do čehož počítají nejen dovolené v cizině, ale i výlety a náklady na ně.

Dalším větším výdajem rodiny jsou auta a palivo – manželé mají každý svůj vůz. Jedno menší osobní auto je šest let staré a jedno SUV tři roky staré – za provoz utratí měsíčně kolem minimálně 5 000 Kč.

Zlozvykem je utrácení za oblečení, i když ve slevách. „Moje výplata je vyloženě na jídlo a zábavu, jak říká můj muž,“ komentuje Libuše.

Nové bydlení „na klíč“ si mohli dovolit prodejem prvního společného bytu. „Domek a pozemek jsme vybírali s rozumem, abychom si mohli s dokončením domu zrealizovat zahradu, bazén, plně vybavit interiér a mít obě nová auta. Ne, jako to vidíme třeba u sousedů – mladé rodiny vedle nás staví několik let, protože chtěly žulovou desku v kuchyni, mramorový obklad kolem sprchy apod. Ale na zahradě mají lebedu a schody ke vchodu z palet. My jsme vybavili vše levně, ale najednou,“ vysvětluje.

„Učitelka Libuše a její manžel Karel se nacházejí v poměrně komfortní finanční situaci, kdy mají čistý měsíční příjem kolem 82 000 Kč, naspořenou slušnou sumu peněz, něco málo uloženo ve fondech a založené penzijní spoření i stavební spoření. Přestože jsou jejich příjmy a úspory stabilní, nemají sjednané žádné pojištění, což může zvyšovat stres z nečekaných finančních výdajů, o kterém píše paní Libuše,“ shrnuje situaci rodiny Lukáš Vršecký, CEO Patron GO, a dodává, že celkově je rodina finančně stabilní - s několika úpravami a optimalizacemi mohou ještě více zvýšit svou finanční bezpečnost a dosáhnout dlouhodobých cílů: