Ať žijí duchové! Výlety na místa, kde byste noc o samotě trávit nechtěli

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bojíte se rádi? Chcete zažít dobrodružství, adrenalin a užít si kouzlo tajemných legend a prastarých příběhů, ze kterých leckdy běhá mráz po zádech? Pak právě pro vás jsou jako stvořené naše tipy. Léto začíná, tak by byla škoda sedět doma, vydejte se ven za neobvyklými zážitky.

O Perchtě z Rožmberka, nejslavnější bílé paní, jste jistě už někdy slyšeli. A právě zde, na jihočeském hradě Rožmberk, se s ní můžete za temných nocí potkat. Podle prastarých pověstí předpovídají bílé paní příchod různých, mnohdy neblahých událostí. Říká se, že když je uvidíte v bílých rukavičkách, znamená to dobré zprávy, černé naopak ukazují na něco zlého. Perchta byla dcerou Oldřicha z Rožmberka a proti své vůli byla v roce 1449 provdána za prchlivého Jana z Lichtenštejna.

Tímto manželstvím velmi trpěla, manžel ji týral a trýznil. Osvobodila ji až jeho smrt, ale už nikdy nebyla šťastná. Uzavřela se do sebe, celé dny zasmušile chodila po zámku v bílém plášti. Chřadla a ztrácela se před očima, nakonec zemřela. Do svého milovaného Krumlova a na Rožmberk se vrátila jako přízrak v podobě bílé paní. Od doby, kdy ji jedna z chův, které po nocích navštěvovala, vyhnala, přestala se objevovat. Při prohlídce hradu dávejte pozor, kdo totiž rozluští nápis na jejím portrétu, ten ji údajně vysvobodí ze zakletí.

Východočeský skvost, zámek Opočno, je obklopen nádherným parkem a v interiérech si prohlédnete bohaté sbírky obrazů i dalších uměleckých předmětů, dochovaly se též unikátní sbírky historických zbraní. To ale není zdaleka všechno. Znáte příběh o zdejší zazděné zámecké paní? Odehrál se před více než čtyřmi staletími a skončil tragicky. Tehdy se s teprve sedmnáctiletou šlechtičnou Kateřinou ze Šelmberka rozhodl oženit mocný, ale starý pán Mikuláš Trčka z Lípy.

Kateřina byla velmi nešťastná, o lásce si mohla nechat jedině zdát, manžel ji bedlivě hlídal, respektive nechával ji střežit na každém kroku, sám se na zámku vyskytoval zřídka. Jen jedinkrát se Kateřině povedlo utéct ven, v parku ale uklouzla, spadla do tůně a před utonutím ji zachránil mladý rytíř. Tajně se pak scházeli, po chůvě si posílali milostné dopisy. Stařec na nevěru ale přišel, rytíři nechal useknout hlavu a svou ženu zaživa zazdít. Její duch v podobě bílé paní se prý dodnes na Opočně zjevuje, neboť nemůže najít klid.

Zřícenina hradu Potštejn se majestátně tyčí nad stejnojmennou vesničkou v podhůří Orlických hor. Hrad proslul zejména pověstmi o pohádkovém pokladu, který je údajně dodnes ukrytý v jeho útrobách. Kdysi dávno byl sídlem hamižného rytíře Mikuláše, který byl obávaným loupežníkem a zlodějem a zakopal právě zde zlatý poklad. Tento příběh se stal inspirací i pro spisovatele Aloise Jiráska, jenž o něm napsal román Poklad. Zlato tady usilovně hledal hrabě Chamaré, který této činnosti zasvětil téměř čtyřicet let svého života.

Podle některých vyprávění se mu mezi zdmi hradu každou noc zjevoval přízrak bledé krasavice, jež se ho snažila nalákat a našeptávala mu, aby šel v jejích stopách. Některé následovníky hraběte Chamaré prý zase vyděsil strašlivý řev, který se ozval, kdykoli se přiblížili k jedněm dveřím v paláci. Zřícenina středověkého hradu každopádně stojí za návštěvu, v jejím okolí najdete naučnou stezku a nedaleko hradu nesmíte minout barokní zámeček Potštejn s vyhlášenou cukrárnou, růžovou zahradou a strašidelným Bubákovem pro nejmenší.

Monumentální hrad, tyčící se na vrchu nad Máchovým jezerem, jen tak nepřehlédnete. Jeho silueta je vidět již zdaleka. K hradu se váže celá řada tajuplných pověstí. Jedna z nich je o starém poustevníkovi a zlatém pokladu, který dodnes uvnitř hradu střeží čerti. Další z legend vypráví o tajné chodbě, která ho údajně spojuje s jedním ze starých domů v nedaleké obci Bělá. Nikdy nebyla oficiálně potvrzena, ale kdyby opravdu existovala, jednalo by se nejspíš o nejdelší podzemní chodbu v celém Česku.

Podle jedné z pověstí se do chodby na začátku 19. století propadli sedláci, když se vraceli s koňskými povozy z pole, z hluboké temnoty pod nimi se ale ozývaly tak děsivé zvuky, že vzali hned nohy na ramena a utekli. Když se další den vrátili, po díře do země už nebylo ani památky. Nelitujte námahy a k hradu si vyšlápněte.

Krakovec je už navždy zapsán v povědomí jako hrad Brtník z populárního filmu pro děti Ať žijí duchové. A co víc, právě zde také v pohádce Princ a večernice věznil černokněžník Mrakomor spanilou princeznu. Zříceninu gotického hradu najdete na Křivoklátsku a panuje zde zvláštní genius loci.

Bílá paní Leontýnka ani její tatínek, kníže Brtník z Brtníku, se tady již neprohánějí, s hradem se nepojí ani žádné „duchařské“ historky, přesto tady za hradbami, po přejití dřevěného mostu, pocítíte magickou atmosféru. Jedna z pověstí praví, že právě na tomto místě stálo kdysi bájné hradiště knížete Kroka (otce kněžny Libuše), později zde našel azyl kazatel Jan Hus, a to těsně před cestou do Kostnice, jež se mu stala osudnou. V roce 1783 do hradu udeřil blesk a téměř beze zbytku vyhořel.

Na výlet za tajemstvím se můžete vydat pěšky z městečka Chřibská v Lužických horách. Bájemi opředený vrch Spravedlnost je dostupný příjemnou procházkou po značených turistických stezkách. Na vrcholu bývalo kdysi oblíbené popravčí místo a místní tvrdí, že sílu strašlivých věcí, které se zde odehrávaly, pocítí na tomto místě snad každý. Údajně se tady často zjevoval duch, jemuž Němci říkali Hörndl a Češi Rohál nebo Růžek. Pokud se mu někdo vysmívá nebo o něm vtipkuje, rozlítí se, vyřítí se znenadání z hory s hlavou v podpaží a opovážlivce nelítostně ztrestá. Podle jiné báchorky je to spíš duch jednoho ze zemřelých hříšníků, který výletníky straší tím, že škodolibě rachotí balvany na svazích hory. Není se prý ale třeba bát.

Vypravte se za duchy a skřítky na Loket u Karlových Varů. Do dnešních dob tu údajně řádí spousta strašidel a tajuplných postav, třeba skřítek Štrakakal, postrach neučesaných dětí. Ty rozcuchané si prý najde a tluče je po zádech knihou a kartáčem. A víte, že v hradní věži se ukrývá drak? Pověsti praví, že je to dobrák od kosti a obavy nejsou namístě. Nahlédnout můžete také do vězení a mučírny, kde vám ochotně předvedou, jak se jednotlivá „mučidla“ používala.

Podle další z bájí bloudí dodnes hradem zakletý purkrabí, ztělesněné zlo, kterého kdysi trefil blesk tak, že z něj zbyl jen obří kus kamene (údajně proto, že měl srdce z kamene). Jeho původ a tajemství nedokázali rozluštit ani alchymisté. Dnes je jasné, že ve skutečnosti jde o meteorit, nikdo ale netuší, jak se na Loket dostal. Na nádvoří najdete sošku vládce loketských skal a přízraků, a když ji pohladíte a něco si budete přát, možná se vám to splní.

Nejlepší farmy, které stojí za návštěvu: Snídaně v levandulovém poli nebo výroba medu