Hlavní obsah

V noci se mění čas! Výhody a nevýhody letního? Vyšší tržby, ale i víc sebevražd. Hlasujte, který ponechat

Foto: Zephyr_p, Shutterstock.com

Foto: Zephyr_p, Shutterstock.com

Nechat zimní, nechat letní, nebo střídat, jak jsme zvyklí už od 1. dubna 1979? O střídání zimního a letního času se hodně diskutuje. Proč se tak vlastně děje a jaké to má výhody a nevýhody?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od chvíle, kdy se začal dvakrát ročně měnit čas, se svět rozdělil na příznivce i odpůrce tohoto střídání. Řady těch druhých sílí, dokonce už bylo několikrát stanoveno datum, odkdy by se s tím mělo přestat. Zatím se ale v EU neshodli na tom, který z časů ponechat a odkdy.

Jak byste rozhodli vy? Vyhovuje vám více letní, nebo zimní čas? Hlasujte v anketě pod článkem.

Změna času 2024

Letos se změní zimní čas na letní v neděli 31. března. Hodiny si ve 02:00 posuňte dopředu na 03:00. Ze soboty na neděli si tedy pospíte o hodinu méně. Letos však změna času připadá na prodloužený velikonoční víkend, takže se spánkový deficit snáze dožene. Letní čas se po sedmi měsících opět změní na zimní, konkrétně 27. října 2024 (jako tradičně ze soboty na neděli).

Proč a odkdy se hýbe s časem?

I když to může vypadat jako novodobý výmysl, poprvé se o této možnosti začalo mluvit již před 150 lety. Už v roce 1874 totiž v jednom ze svých dopisů americký státník a diplomat Benjamin Franklin napsal, tehdy spíš jako vtipnou poznámku, že kdyby někdo přiměl lidi vstávat o hodinu dřív, tak by se nespálilo tolik svíček a oleje do lamp.

Ač to zprvu vypadalo jako bláznivý nápad, evidentně se ujal, protože se čas od času někde vynořil. V Evropě hodiny ručiček poprvé posunuli 30. dubna 1916, a to v celé německé říši. Argumentem byla právě úspora energie a paliva, které bylo zapotřebí pro armádu.

I když se přidaly i okolní státy, postupem času nadšení opadávalo a s posunováním času se znovu přestalo – až do druhé světové války, kdy to opět Němci zavedli na svém území i v okupovaných státech. S koncem války skončila i změna času, kterou mnoho zemí bralo právě jako fašistický diktát.

Myšlenka na pár desítek let zapadla, ale vzkřísila ji ropná krize a nárůst cen energií v sedmdesátých letech. Všichni vymýšleli úsporná opatření, a právě změna času mezi ně patřila, takže ji do roku 1980 zavedla většina evropských zemí. Některé se přidaly nedobrovolně, například Švýcarsko, jehož obyvatelé v referendu změnu zamítli, protože se báli o zdraví lidí i zvířat. Už v roce 1981 ale také začali hýbat ručičkami hodin, aby se sladili s okolními státy hlavně kvůli dopravě.

Změna času u nás

U nás se čas mění od 1. dubna 1979. Na začátku roku byly tak velké mrazy, že byl problém s dodávkami elektřiny a docházelo k vypínání proudu ve večerních hodinách, děti měly „uhelné prázdniny“. Změna času byla dalším úsporným opatřením. Od roku 1981 se měnil čas pravidelně vždy poslední březnový a poslední zářijový víkend, Evropský parlament v roce 1996 schválil současnou změnu, tedy střídání času vždy koncem března a koncem října.

Dnes se mluví o zrušení změny času, ale státy se nedovedou shodnout, který ponechat ani odkdy střídání stopnout. Původně se mělo posouvání ručiček zastavit už v roce 2019, teď se mluví o roce 2026, ale nic není jisté.

Zápory střídání času

I když se názory lidí na vliv změny času liší, už je prokázáno, že mate biologické hodiny organismu a bezprostředně po posunutí ručiček se může dostavit stav podobný jet lagu, tedy únava, problémy se spánkem a psychické obtíže. Sleduje se i souvislost s vyšším počtem sebevražd, kterých je vždy víc v pondělí, ale mnohem víc první pondělí po změně času. Víc je prý také pracovních úrazů a nehod z nepozornosti, ale také více infarktů.

Foto: voronaman, Shutterstock.com

Změny času mohou mít negativní dopad na zdravíFoto: voronaman, Shutterstock.com

Klady střídání času

Ovšem abychom nehledali jen „mouchy“ – změna času přináší i pozitivní věci. Třeba méně dopravních nehod se sražením chodce, protože je déle vidět. Statistiky kriminality prý zaznamenaly i snížení počtu loupeží ve večerních hodinách. Lékaři zas kvitují, že díky delším večerům jsou lidé ochotnější vstát z gauče před televizí a místo toho jít na procházku, sportovat a víc se věnovat aktivitám s dětmi, což všechno má i příznivé zdravotní dopady. Trochu do toho snad jen „hází vidle“ grilování, které je v době letního času asi nejoblíbenějším „sportem“ a často se nedá označit jako zdravé.

Na co myslet při změně času?

Nezapomeňte posunout hodiny na troubě nebo v autě:

  • Klasické hodiny a budík: Pokud nejsou rádiově řízené, musíte je nastavit ručně.
  • Hodiny v autě: Ty většinou také potřebují ruční nastavení, pokud nevíte jak, napoví manuál k vozu.
  • Termostat nebo kotel: Pokud máte na termostatu nastavené časování pro spínání podle hodin, pak je potřeba je také nařídit.
  • Trouba a mikrovlnka: Nejčastější spotřebiče s hodinami je většinou také třeba nastavit ručně.
  • Chytrá domácnost: Automatické spouštění světel, topení a podobně, které patří k chytré domácnosti, se většinou obejdou bez vaší asistence, ale překontrolujte si, že se tam změna času nastavila.
  • Mobilní telefon: I když se většina nastaví sama, může se stát, že to ten váš neudělá, pokud jste neaktivovali funkci změny zimního a letního času, tak si to překontrolujte.
  • Televize: Většina televizí váš zásah nepotřebuje, zvlášť, pokud jsou připojené na internet.

Anketa

Byli byste pro zachování jen letního, nebo jen zimního času? A nebo byste zůstali u střídání?
Více mi vyhovuje letní čas.
22,4 %
Více mi vyhovuje "zimní čas".
71,5 %
Vyhovuje mi střídání zimního a letního času.
6,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 21612 čtenářů.

Načítám