Hlavní obsah

Původ a historie aprílu. Ryba na zádech, nesmyslné nákupy či sklizeň špaget

Foto: Lomb, Shutterstock.com

Foto: Lomb, Shutterstock.com

Mami, dostal jsem ředitelskou důtku. Miláčku, nabourala jsem nám auto. A po chvilce zděšení přijde zvolání „apríl“! První dubnový den je povoleno v podstatě cokoli – žertíky všeho druhu, trocha té zlomyslnosti, prostě bavit se na účet druhých je skoro povinnost. Kde se ale apríl vzal? Kam až sahají jeho kořeny?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je pravda, že v dubnu si z nás často i počasí dělá trochu legraci - a rozhodně nejen toho prvního. Ale to asi není důvod, proč tahle žertovná tradice vznikla. Každopádně, kdo na apríla nenachytá alespoň jednoho ze svých blízkých, kamarádů či kolegů, jako by nebyl. A tradice je to opravdu hodně historická.

Kde vznikl apríl?

Úplně jistě to asi nikdo neví, ale úplné prvopočátky apríla sahají nejspíš už do íránského svátku Sidzah Be-dar, jenž připadá právě na prvního či druhého dubna. Je to svátek, kterému se jinak říká také Den přírody – lidé při něm vyráží ven, na piknik, ale je to hodně spojeno i s veselím a humorem.

Svátek bláznů neboli Fool's Day

Další teorie hovoří o tom, že apríl k nám přišel z Francie, a verze jsou pak v podstatě dvě. První se vztahuje k 15. století, kdy se Francouzi 1. dubna bavili tím, že někomu bez jeho vědomí připevnili na záda papírovou rybu. Druhá mluví o druhé polovině 16. století, kdy tehdejší francouzský král Karel IX. přijal gregoriánský kalendář, podle nějž nový rok začíná vždy 1. ledna, nikoli koncem března, jak tomu bylo do té doby. A kdo neposlechl (nebo si změny nevšiml), byl za blázna – odtud apríl jako den všech bláznů (Fool's Day). Ale vlastně je dost možné, že se tyhle dvě verze prolnuly a jejich spojením vznikl apríl, jak ho známe.

Apríl a Češi

Jisté je jedno, apríl Češi nevymysleli, nejde o tradiční český zvyk či svátek, přišel ze zahraničí (nejspíš opravdu z Francie). První zmínky o aprílových žertících u nás spadají na konec 17. století, kdy nejoblíbenějším vtípkem bylo poslat někoho ze svých blízkých koupit něco neexistujícího – třeba jako kdybyste dnes vyslaly svého muže koupit sladkou sůl, špenátový cukr nebo třeba kuřecí kýtu.

Vtipy a žertíky

Aprílové fórky se ale postupem času stávaly lepšími a sofistikovanějšími, v moderní době se pak do legrácek zapojili i novináři „výrobou“ nesmyslných vtipných článků, které se ale tvářily jako regulérní a zaručené zprávy či reportáže.

V roce 1957 si z diváků vystřelila například stanice BBC, když ve svém pořadu Panorama odvysílala reportáž o sklizni špaget. Dnes byste asi záběrům rodiny, která sklízí špagety z keřů a nechává je sušit, neuvěřili, ale v Anglii tehdy patřily tyhle těstoviny k poměrně neznámým, až exotickým potravinám, takže opravdu hodně diváků se nachytalo. A to se vším všudy včetně shánění informací o tom, kde se dá keř „špagetovníku“ sehnat. Ale nemusíme chodit daleko, podobně si na apríla v minulosti střílela ze svých čtenářek a čtenářů i naše redakce, třeba „seriózním“ článkem o dietě z nízkotučného sádla, půjčovně mužů či o novém módním trendu jménem pytel od brambor, do kterého jsme oblékli Martu Jandovou.

Že se vám nikdy nepodaří své blízké nachytat? Pořád můžete sebe i je rozesmát dobrým vtipem, třeba o slavném herci Chucku Norrisovi, o kterém jich koluje nespočet.

Načítám