Generace sněhových vloček. Mladí, kteří touží změnit svět, ale zrak mají věčně upřený k mobilu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lidé narození od poloviny 90. let 20. století do roku 2010, tedy generace Z, jsou považováni za líné, přecitlivělé a přehnaně sebevědomé. Paradoxně je takto škatulkuje i předešlá generace, tedy mileniálové (generace Y). Kvůli psychické labilitě se „zetkům“ někdy říká generace sněhových vloček. I když toto označení je degradující a nepřesné.

Děti narozené na přelomu 90. let a milénia většinou nemohou za to, jak se chovají. Vychovávali je úzkostní rodiče v době absolutní svobody (ačkoli sami nevyrůstali v demokracii, mluvíme o tzv. Husákových dětech) a s důrazem na rozvoj individuality. Netrpí nedostatkem a neprožili žádnou velkou krizi, která by je mohla zocelit. Koneckonců tato generace mladých lidí se nepodobá žádné, která jim předcházela. Byli vychováni v éře rychle se rozvíjejících technologií a globalizace, což jim umožnilo přístup k obrovskému množství informací. Podle psychoterapeutky Ivany Bařinkové i to je důvod jejich odlišného chování: „Dnešní generace má příliš mnoho možností a informací. Je nucena zpracovávat okolní vlivy a selektovat, co je pro ni důležité.“

I když mnoho starších lidí dnešní třicátníky nechápe a nad jejich způsoby kroutí hlavou, podle psychologů představitelé generace Z naopak jednají skvěle. „Více přemýšlí o budoucnosti, ale také o tom, aby byli v životě šťastní a spokojení. To je spojeno s prožíváním radosti a zábavy. Pokud jsou si vědomi nějakých potíží u sebe, snaží se je řešit, například terapeutickou pomocí, nenechávají problémy takzvaně vyhnít,“ popisuje Ivana Bařinková z portálu Terapie.cz. Před pár desítkami let rozhodně čekárny u psychologů a terapeutů nepraskaly ve švech – což ale neznamená, že to bylo správně.

Rychlost a pohodlí moderních technologií utvářely pohled příslušníků této generace na svět. Vyrostli s okamžitým přístupem k informacím o čemkoli, na co si vzpomenou, takže jsou ještě náročnější na to, aby dostali, co chtějí. Netouží se učit zbytečnou látku ve škole – protože co nevědí, mohou si najít na internetu. Mnohem užitečnější je pro ně praxe. Každá mince má ale dvě strany. Spoléhání těchto mladých lidí na technologie má za následek, že jsou sociálně izolovanější. Zatímco předchozí generace komunikovaly se svými vrstevníky prostřednictvím fyzických aktivit nebo osobních rozhovorů, dnešní mladí jsou často přilepeni ke svým telefonům a počítačům. To vede k osamělosti a odtržení od reálného světa, což přináší úzkostné stavy a deprese. Důvod ale není ten, že by se příliš prožívali, jak jim je často předhazováno. Narodili se do zrychlené doby a musí se v ní naučit fungovat.

Sněhové vločky jsou pilní, talentovaní a ambiciózní jedinci, kteří se stali nezbytnými pro pracovní trh. Navzdory tomu o této generaci kolují různé mýty. (Ostatně, střety generací a vzájemné neshody a nepochopení nejsou ničím novým, možná i vaše babičky říkávaly: „Tohle se za našich mladých let nedělo…“).

Do generace, o které se v tomto článku píše, spadá například herec Josef Trojan, který se narodil 8. ledna 2001. „Roste generace, která se o to, co se ve světě děje, zajímá čím dál víc. Do jisté míry to může být tím, že to začíná být trendy, ale spousta našich vrstevníků má podle mě o politiku doopravdy zájem. Což je dáno hlavně tím, že na rozdíl od svých rodičů můžeme svůj názor svobodně projevovat. Zároveň ale coby děti 21. století čelíme tomu, že kolem nás proudí nespočet vjemů, které nás mnohdy ruší od jakéhokoli zájmu, nejen zájmu o veřejné dění,“ svěřil se v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Ano, žijí s telefony v ruce, mohou nám připadat přecitlivělí a někdy je těžké je chápat, ale nelze jim upřít mnohá pozitiva:

Elektronika ovládla dětský svět. Má vliv na chování a soustředění, zakazovat ji ale není řešení