Hlavní obsah

Signály, podle kterých poznáte, že má dítě úzkosti či deprese: horší známky, bolest břicha, nechutenství

Foto: Jan Faukner, Shutterstock.com

Foto: Jan Faukner, Shutterstock.com

Až polovina dětí a dospívajících se setkala se sebepoškozováním, nebo dokonce sebevražednými myšlenkami svých kamarádů a vrstevníků. Duševními onemocněními jich podle organizace UNICEF v Česku trpí zhruba 11 %, jde tedy o poměrně varovné číslo. Proč se psychický stav dětí zhoršuje, jaké jsou signály, že něco není v pořádku, a kam se obrátit pro pomoc, poradí odborníci.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Duševní zdraví dětí se stalo velkým tématem a je dobře, že se o problému začalo veřejně diskutovat. Z průzkumu, který provedl Národní ústav duševního zdraví, vyplynulo, že děti jsou na tom hůř, než se předpokládalo. „Celkem 30 % dotazovaných projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. Čtyři z 10 oslovených žáků navíc vykazují známky středně těžké až těžké deprese. Převedeme-li to na třídu o dvaceti žácích, průměrně šest jich vykazuje příznaky úzkosti, osm příznaky středně těžké až těžké deprese a dalších pět vykazuje příznaky deprese mírné,“ popisuje Matěj Kučera, analytik Národního ústavu duševního zdraví.

Alarmující je, že sebevraždy jsou podle studie UNICEF druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí, hned po dopravních nehodách. Až 1 200 evropských dospívajících ve věku od 10 do 19 let si každoročně vezme život, což odpovídá zhruba třem sebevraždám denně.

Děti, sociální sítě a tlak na výkon

Na děti jsou obecně kladeny stále vyšší nároky. Ve škole i mimo ni jde o výkon, aktuálně například znásobený přípravou na přijímací zkoušky na střední školy či maturitu, protože uspět je těžší než dříve.

„Žijeme v době, která je velmi rychlá, jsme neustále ve vysokém tempu a napětí. Děti jsou denně konfrontovány s nestabilní situací ve světě, čelí zprávám o válečných konfliktech, které jsou blízko, nebo se o nich mluví jako o hrozbách, a citlivější jedinci mohou těžko snášet pocit nejistoty a ohrožení, jenž může vznikat,“ říká Hana Petráková, vedoucí e-mailové poradny Linky bezpečí.

Rodiče pak podle jejích slov často řeší ekonomické potíže, jsou vytíženi, nezbývá jim energie a čas na komunikaci v rodině, děti mívají hodně kroužků, ale rodina tráví málo času pohromadě nějakou společnou činností či povídáním. Velkou roli hrají i sociální sítě, kde děti často naráží na příspěvky, které prezentují jen to hezké a dokonalé, a ony se pak nevyhnou srovnávání.

Foto: Kamira, Shutterstock.com

Děti a dospívající nezvládají zvyšující se tlak na výkon, obavy z války a mnohdy i nedostatečný zájem ze strany rodičůFoto: Kamira, Shutterstock.com

Syndrom sněhových vloček

Dnešní zrychlená a informacemi zahlcená doba je náročná i pro dospělé, tím spíše pro děti a dospívající. „Každý z nás je jinak vybaven pro řešení náročných situací a vliv má také prostředí, ve kterém vyrůstáme. Mladí také často narážejí na bagatelizaci svých obtíží a jsou nálepkováni pojmy jako přecitlivělé a křehké ‚sněhové vločky‘. Dnes již také tušíme, že velký vliv zanechala sociální izolace před pár lety, i ta může za zvýšení výskytu úzkostných a depresivních potíží. Ne vždy se ale jedná o depresi jako takovou, jde spíše o náznaky, že děti takové symptomy prožívají. Z našeho loňského výzkumu také víme, že na sobě mladí často pozorují neklid a nesoustředěnost, častou změnu nálad a také se o sebe, své blízké i celý svět více strachují,“ popisuje Barbora Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši.

Jak poznat, že je dítě v depresi nebo úzkostné

Změn v období dospívání bývá u dětí obvykle hodně, a tak nemusí být snadné vyhodnotit, které jsou varovné a které přirozenou součástí dospívání. Rodiče by je každopádně neměli podceňovat a měli by se snažit s dětmi o nich mluvit. Dát najevo, že si jich všimli. Děti by vždy měly mít pocit, že rodiče zajímá, jak jim je, že se jim mohou svěřit a také, že nebudou jejich potíže zlehčovat, ale budou se jim snažit pomoci,“ zdůrazňuje Hana Petráková z Linky bezpečí.

Všimnout si podezřelých změn je klíčové. „Znamená to věnovat dětem pozornost, mluvit s nimi a zbystřit v momentě, kdy se situace neproměňuje, trvá delší dobu a nelepší se. V takovém momentě je třeba s vyhledáním pomoci nečekat. Pokud máte pocit, že se něco děje, je dobré spolupracovat i se školním zařízením, kde mohou situaci vidět odlišně,“ uvádí Barbora Pšenicová.

Varovné signály, že má dítě problém

  • Změny v chování, oblékání, trávení volného času
  • Ztráta zájmu o školu, sport a oblíbené způsoby trávení volného času
  • Změny v jídle – nechutenství nebo naopak přejídání, odmítání jídla
  • Změny v náladách dítěte: uzavírání se do sebe, skleslost, smutek, zachmuřilost, apatie nebo naopak zvýšená agresivita, labilita
  • Výrazné zhoršení prospěchu ve škole, nechuť chodit do školy
  • Častější nemocnost
  • Změna tělesné hmotnosti, rychlé hubnutí nebo naopak přibývání na váze
  • Psychosomatické potíže jako bolesti hlavy, zad, břicha, problémy se spánkem
  • Změna okruhu blízkých kamarádů nebo izolace od přátel

Kam se obrátit pro pomoc

  • Linka bezpečí (linkabezpeci.cz)
  • Nevypusť duši (nevypustdusi.cz)
  • Rodičovská linka (rodicovskalinka.cz)
  • Linka první psychické pomoci (linkapsychickepomoci.cz)
  • Terapeutická linka Sluchátko (linkasluchatko.cz)
  • Online psychoterapeutická platforma Hedepy (hedepy.cz)
  • Linka pro Rodinu a Školu (linkaztracenedite.cz)

Načítám