Co se dřív jedlo na Vánoce? Houbový kuba, prvorepublikoví šneci i echtovní zavináči

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco v době první republiky jedli na Štědrý den naši předci šneky, socialistické hospodyňky sázely na českou klasiku. Na štědrovečerní tabuli nechyběly stejně jako dnes rybí polévka, bramborový salát s kaprem a vánočka. V některých rodinách se místo rybí servírovala vánoční hrachová polévka s opečenou houskou nebo vánoční zelňačka. Ani kapr se ve všech rodinách nejedl, nahradily ho smažené telecí nebo vepřové řízky.

Tradiční smažený kapr s bramborovým salátem se ujal v době, kdy došlo k rozvoji rybníkářství. Ryby byly levné a bylo jich hodně. Proto najdete recept na smaženého kapra s bramborovým salátem už v kuchařkách Magdaleny Dobromily Rettigové, i když jako vyloženě štědrovečerní pokrm ho neuvádí. Štědrovečerní kapr: Smažený, nebo pečený?

Gothaj, hodonínský, junior, kabanos… Levné druhy měkkých salámů našly uplatnění v mnoha jídlech, kde nahrazovaly maso, ale také v bramborových salátech. „Pamatuju si, jak maminka dávala na kostičky nakrájený junior do bramborového salátu, a mně to jako malé nechutnalo,“ vybavuje si Věra Brabcová z Plzně. A není se čemu divit. Podle světoznámého kuchaře Pavla Pospíšila salám do bramborového salátu nepatří. I když, proti gustu žádný dišputát. Správný bramborový salát: Jste pro hrášek, gothaj nebo jablko?

V minulosti měla ve vánočním menu větší prostor také obilná a luštěninová jídla. Nejčastěji to byla již zmiňovaná hrachová polévka, kaše nebo vařený hrách. Typickým štědrovečerním jídlem byl staročeský tradiční kuba. Základem tohoto receptu jsou ječné kroupy a houba zvaná stroček trubkovitý, která dává jídlu velmi tmavou barvu. V dnešní době ji nahrazují známější druhy, zejména hříbky.

Žádné správné hospodyňce na vánočním stole nechyběla klasická vánočka. Ve většině případů se pekla doma. A nebyla rozhodně šizená, bylo v ní hodně mandlí, rozinek i oříšků. Na vánočce se zkrátka nešetřilo. V minulosti ale nebyla pletená. Dělala se spíše jako placka a říkalo se jí také štědrovečernice, pletenice, ceplík nebo calta. V řadě rodin se také pekl jeden z nejjednodušších, nejbarevnějších a nejrychlejších moučníků – biskupský chlebíček.

V mnohých domácnostech se na první svátek vánoční, tedy na Boží hod, obědvala svíčková omáčka s masem a houskovým knedlíkem. Jako polévka býval tradiční hovězí vývar s játrovými knedlíčky. Oběd na svatého Štěpána, tedy na druhý svátek vánoční, byl ve znamení pečené kachny či vepřového masa, bramborových knedlíků a zelí. A moučník? Své místo jako dezert míval klasický polárkový dort. Kostka polárkového dortu, kompotované ovoce a našlehaná smetana zasypaná grankem doprovázely snad každé Vánoce.

Bez obložených mís a chlebíčků se neobešly žádné socialistické Vánoce. Jedly se o vánočních svátcích, ale hlavně na silvestra a Nový rok. „Pamatuju si, jak jsme vždy 1. ledna snídali nedojedené chlebíčky,“ směje se Věra. Chlebíčky se připravovaly doma nebo se kupovaly. A rozhodně to nebyly žádné zdravé varianty. Nechyběl na nich pochoutkový či vlašský salát, šunka, turistický salám nebo vysočina, sýr, vejce, majonéza a kyselá okurka.

>>>Dokonalý recept na univerzální pomazánkový základ na chlebíčky

V lahůdkářstvích se chlebíčky či mísy připravovaly podle československé státní normy (ČSN) pro výrobky studené kuchyně. Rádi říkáme, že obložený chlebíček je český vynález. Tak úplně pravda to asi nebude, protože obložené krajíčky chleba se i v minulosti podávaly v mnohých evropských zemích. Český obložený chlebíček byl poprvé představen veřejnosti v roce 1916.

Říkávalo se, že na Nový rok by neměla být na talíři drůbež, aby neuletělo štěstí, ani ryba, aby neuplavalo. Naopak, pokud chcete, aby se vás v následujícím roce držely peníze, máte si dát čočku. A ta se připravovala na kyselo s uzeným masem a volským okem. V některých rodinách maso nahradily uzené párky. Ke každé oslavě pak patří dort a ten speciální, novoroční, byste tehdy našli snad v každé rodině. Hospodyňky ho většinou samy pekly, dal se ovšem i koupit. Oblíbený byl dort Jadran s oříškovým krémem a šlehačkou nebo pařížský dort s čokoládou.

Za socialismu bylo piva dost, takže nechybělo na žádné slavnostní tabuli. K přípitku posloužilo levnější cinzano nebo klasický vaječný koňak, který si hospodyňky vyráběly většinou samy. Na silvestra se popíjel sekt Sovetskoe igristoe. „Na silvestra jsme mívali také bowli. Maminka ji vždycky udělala den předem. Bylo v ní ovoce, mandle, džus, víno a rum,“ vybavuje si Věra. Zkrátka také v dobách minulých byly Vánoce svátky hojnosti.