Článek
Umět volit ve správnou chvíli správná slova je uměním diplomata. Zvlášť ve chvíli, kdy je člověk rozzloben a láká ho vzít to pěkně „od podlahy“ a říct vše, co má na jazyku. Právě v tuto chvíli je ale lepší udržet emoce na uzdě, jinak by jízlivé poznámky mohly nadělat pořádnou paseku a váš vztah poškodit. Na jaká spojení byste si měli dát pozor, pokud nechcete druhého ranit (a ztratit)?
„Vždycky“ a „nikdy“
Když se dva lidé hádají, často v obraně používají slova jako „vždycky“ nebo „nikdy“. Jako třeba: „Vždycky dáváš přednost kamarádům přede mnou.“ Nebo „Ty tu večeři nikdy neuvaříš, vždycky jsem to já.“ Sáhněte si na srdce – skutečně všechnu práci v kuchyni zastáváte jen vy sama? A opravdu vždycky jde raději do hospody s druhými, než aby byl s vámi? Pokud máte ten pocit, tak použijte přesné příklady, jako „Minulý týden jsi ani jednou neudělal večeři.“ Nebo „Už čtyřikrát za sebou jsi šel raději za chlapy, než abys byl se mnou.“
Musíš to udělat
Rozkazy a příkazy jsou dobré akorát tak pro neposlušného psa, ale se svým partnerem bychom neměli nikdy mluvit autoritářským tónem. Tím totiž dáváme najevo svou nadřazenost, v důsledku čehož se protějšek může cítit méněcenný. Vztah by měl ale být vždycky postaven na vzájemném respektu a úctě a neměl by v něm být nikdo, kdo má nad tím druhým navrch a dává to najevo. Naopak povyšování může jen prohloubit propast mezi dvojicí.
Pokud mě miluješ….
Ať už k začátku věty „Pokud mě miluješ“ připojíte cokoliv, rozhodně to ke vzájemnému dobru nebude. Aniž byste si to totiž možná uvědomovali, citově tím svůj protějšek vydíráte. Jestliže by vaše přání nesplnil, mohli byste jej osočit, že vás nemiluje. Na druhou stranu, pokud by vám vyhověl, bylo by to zřejmě proti jeho vůli. A to v něm může postavit těžko odbouratelný blok. Spíš, než abyste druhého přemlouvali a manipulací se jej snažili dostat tam, kde ho chcete mít, snažte se najít pravou příčinu, proč to nechce udělat.
Chci, aby to bylo jako dříve
V těžkém období je sice obtížné nemyslet na začátek vztahu, kdy to byly jedny velké líbánky, ale zároveň bychom si měli uvědomit, že stroj na cestu do minulosti stále nikdo nevynalezl, a že je to vlastně dobře. Upínání se k minulosti by ničemu nepomohlo, naopak to může prohloubit a zveličit současné trable. Protějšek by si mohl myslet, že už ve vztahu vlastně nejste šťastní, což vždycky bolí. Raději se snažte přijít na to, jak i z aktuálního životního období udělat takové, na které jednou budete s radostí vzpomínat.
Jsi tak sobecký
Je tak jednoduché vypustit z úst větu „Ty seš takovej sobec!“, že si mnohdy ani v nejmenším nepřipouštíme, jaké to může mít následky. Pokud bychom nebyli zrovna rozčilení, pravděpodobně bychom to vůbec neřekli a dokonce si to možná ani nemyslíme. Zkuste se zamyslet, jestli člověk, kterému říkáte, jaký je sobec, náhodou třeba ráno nevstal dříve, aby vyvenčil psa, nebo jestli včera nekoukal na ten film jen proto, že se na něj chcete dívat vy. Pokud máte pocit, že zrovna v tu chvíli na vás opravdu vůbec nemyslí, zkuste to podat trochu kulantněji. Třeba, že máte pocit, že jeho pozornost je upřena na něco jiného, než by měla...
Změnil ses
Máte na jazyku větu „Změnil ses“? Potom je možná nasnadě se zamyslet nad sebou, zda jste se nezměnili i vy sami. Vztahy i lidé se vyvíjejí a mění, to je normální a zdravé. Jakmile to ve vztahu při hádce použijete jako výtku, je to pěkná podpásovka. Raději se rozmyslete, zda byste si společně neměli promluvit o tom, kam se váš vztah od doby, co jste se poznali a dali dohromady, pohnul. A zda je to správným směrem.
Uklidni se
Když rozčilenému člověku řeknete, ať se uklidní, funguje to spíš jako červený hadr na býka. Ano, ve chvíli, kdy na vás bude křičet, nebo rozbíjet v kuchyni nádobí po babičce, pak je to trefné, ale jestliže společně diskutujete a váš partner je oprávněně rozrušený, potom to není nejlepší volba. Nechte ho, ať si řekne, co potřebuje a vypustí ze sebe všechny emoce. Pak se uklidní sám i bez toho, abyste mu to doporučovali.
Chováš se jako ...
Ani připodobňování při hádkách není správné. Pokud svému partnerovi řeknete, že se chová stejně jako třeba jeho otec, můžete se ho velice dotknout. Hlavně v případě, kdy on sám má se svým tátou problémy a moc dobře ví, že by byl nerad, kdyby se jednou stal jeho věrnou kopií. A v případě, že na něm skutečně začnete pozorovat negativní rysy, které mají společné, řekněte mu to někdy mimoděk, až budete oba dva v klidu. A hlavně co nejvíce kulantně, abyste zbytečně nevyvolali hádku.
Na jaké věty si při hádkách dáváte pozor vy?