7 zvláštních příznaků, které odhalí alzheimera: problémy s řečí, bezradnost i změny chování

Odhady říkají, že jen v České republice bude do roku 2025 kolem dvou set tisíc lidí s touto zdrcující diagnózou. Odborníci se snaží upozorňovat na vážnou problematiku také tím, že se 21. září připomíná jako Mezinárodní den Alzheimerovy choroby.

Mozkové buňky během života postupně ubývají a chřadne nejen paměť, ale i schopnost se vyjadřovat a soustředit. Mozek stárne stejně jako zbytek těla, přesto to neznamená, že každý stárnoucí člověk musí být nutně zasažen demencí. Demence je příznak mnoha různých nemocí, ne normální stav ve vyšším věku.

K degenerativním změnám v mozku, které mohou skončit obávanou demencí, dochází u celé řady nemocí: Huntingtonovy choroby, Pickovy nemoci, Creutzfeldtovy–Jakobovy choroby nebo Parkinsonovy nemoci. Nejčastější příčinou demence je ale právě obávaná Alzheimerova choroba, a to až v 60 % případů. Jaké mohou být příznaky demence?

Jak bylo řečeno, alzheimer je nejčastější příčinou demence. Postupně se zhoršují především kognitivní funkce, tedy paměť, myšlení a úsudek. A všeobecně známý příznak je zapomínání, ale není jediný. Pokud vám začne dělat problém rozhodovat se, zaměňujete slova, opakujete činnosti, dělá vám potíž, co jste dosud běžně zvládali (např. vaření), nebo býváte občas dezorientovaní a zmatení v čase i prostoru, je načase jít se poradit s obvodním lékařem. Zejména pokud jste žena.

„Tato nemoc častěji postihuje ženy než muže, a to téměř ve dvou třetinách případů. Krizovým obdobím je jednoznačně přechod do důchodu, kdy se zcela mění denní režim a objem nároků na činnost mozku se rapidně snižuje,“ říká Ivana Doleželová, lékařka specializující se na geriatrii.

Komu se kdy nestalo, že ze sebe nemohl vymáčknout jediné slovo… Jenže v případě alzheimera nejde o „hlavu děravou“, ale o vážnou poruchu. Nemocní zapomínají mnohem víc a častěji, dochází ke zmenšování slovní zásoby a vulgárnímu vyjadřování, slova nelogicky zaměňují, opakují a kladou do vět i naprosto beze smyslu.

Změny osobnosti provázejí většinu neurodegenerativních poruch. Obvyklé jsou záchvaty hněvu, sebelítosti a pláče. Člověka postihuje paranoia a úzkostné stavy, mění se mu často nálady a upadá do letargie. Ale může se objevit i opačný extrém, jako je hyperaktivita, přehnaný smích, prozpěvování…

Přestaly vás po padesátce bavit dosavadní koníčky nebo jste apatičtí k pracovním povinnostem? Jste nešikovní a zpomalení? Mohlo by jít o přirozenou únavu, ale také o první projevy neurodegenerativního onemocnění. Dochází k zanedbávání hygieny, mizí vkus v oblékání, nemocní mají potíž vhodně se obléknout i s ohledem na počasí. Varovné je také zhoršování sebekontroly, společenského taktu a rostoucí sebestřednost.

Zatímco letité koníčky mizí, objevují se nové zvyky a nutkavé návyky. Obtěžující může být potřeba hromadit či nakupovat věci, potraviny… Nutkavost se ale může projevovat i v potřebě neustále něčím zaměstnávat ruce, kontrolovat zavřená okna či dveře, provádět různé úkony a rituály. K tomu se přidávají úzkostné pocity a stavy.

Lidé s demencí postupně přestávají rozumět světu, ve kterém žijí, mají pocit, že všude na ně číhají nástrahy a jejich blízcí na ně útočí. Trpí halucinacemi, které jen těžko oddělují od reality, bludy v nich vyvolávají strach a s pocitem, že se jen brání, mohou být k druhým agresivní.

Zhoršování či ztráta čichu může signalizovat Alzheimerovu (i Parkinsonovu) chorobu a k oslabení tohoto smyslu často dochází ještě dřív než k jiným příznakům. Proto je dobré v takovém případě zbystřit a se svými obavami se svěřit odborníkovi. Ačkoliv tyto neurodegenerativní nemoci nelze vyléčit, jejich časné podchycení může postup demence zbrzdit.