Článek
Potýkáte se s nimi několikrát do roka, myslíte si, že je znáte jako své boty, přitom vás ale dokáží vždycky překvapit, a to i v případě, že se necháváte pravidelně očkovat proti chřipce? Virové infekce dýchacího ústrojí jsou záludné a útočí z mnoha netušených směrů. Co byste o nich měli vědět, na co si dávat pozor a co nepodceňovat?
1. Nachlazení může spustit až 200 virů
I když se mu říká pořád stejně, onemocnění z nachlazení nezpůsobuje jen jeden virus. Ve skutečnosti existují více než dvě stovky virů, které mohou být nositeli nemoci z nachlazení neboli akutního respiračního onemocnění. „Mezi jeho nejčastější původce patří rhinoviry, koronaviry, virus respiračně syncytiální, virus lidské parachřipky a adenoviry,“ informuje profesor Libor Grubhoffer, přední český virolog a ředitel Biologického centra AV ČR.
2. Chřipka není nachlazení
Chřipka není synonymem pro akutní respirační onemocnění nebo onemocnění z nachlazení. „Začínají sice stejně nebo velmi podobně, ale u některých jedinců může ta pravá chřipka postihnout mnoho dalších orgánů, jako jsou plíce, srdce a nervový systém,“ říká profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka interní kliniky na LF MU v Brně.
V Česku onemocní ročně chřipkou na statisíc lidí, asi tisíc na ni nebo na komplikace jí způsobené, které se přidají k jiným onemocněním, zemře.
3. Tři typy chřipky
Lidská chřipka je trojího typu: A, B a C. Nejčastějším původcem epidemií sezonní chřipky je typ A, zatímco typ B a C jsou mnohem vzácnější. „A potom jsou samozřejmě viry chřipky ptačí či prasečí, které jsou potenciálním nebezpečím pro člověka, pokud by se některému z nich podařilo zjednodušeně řečeno zkřížit právě s virem lidské chřipky A,“ vysvětluje profesor Grubhoffer. Ačkoliv se všechny typy chřipky projevují v podstatě stejně, způsobují je tedy jiné viry.
4. Chřipka se neustále vyvíjí
Každý rok se objevuje nová varianta viru sezonní chřipky. Z toho důvodu je nutné každoročně vyrobit v předstihu novou vakcínu. Ne vždy se povede správně předpovědět typ či variantu viru chřipky pro nadcházející sezonní chřipkovou epidemii. A to je také důvod, proč ochranný účinek chřipkové vakcíny nebývá stoprocentní.
5. Až čtvrtina nakažených nemá příznaky
Horečka, kašel, rýma, bolest v krku, někdy i nevolnost a střevní potíže. Příznaky virové infekce zná asi každý, ne u každého se ale nutně musí projevit: i když jste infikováni jedním z mnoha virů akutního respiračního onemocnění, nemusíte mít vůbec žádné příznaky, ale i tak jste šiřitelem viru. Právě v tom tkví mimo jiné záludnost virových onemocnění. To platí i pro koronavirus.
6. Viry umí cestovat vysokou rychlostí
Když mluvíte, smrkáte nebo kýcháte, dostáváte ze sebe drobné kapénky, jejichž prostřednictvím se šíří viry a mohou nakazit toho, kdo se nachází ve vaší blízkosti. Pokud si kýchnete, virům cestu výrazně usnadníte, protože podle různých propočtů a odhadů mohou společně s kapénkami cestovat až rychlostí 60 kilometrů za hodinu.
V některých případech může být tato rychlost dokonce překročena a kapénky mohou dopadnout až do vzdálenosti 5 metrů od vás. „Podobná situace nastává, když mluvíme hodně nahlas nebo křičíme – tím více kapének vysíláme do svého okolí. Typickou situací je například hlučné prostředí, kdy musíme zvýšit hlas, aby nás společník vůbec slyšel,“ doplňuje profesorka Matějovská-Kubešová. Stejně to funguje i u zpívání, přičemž platí, že nejnebezpečnější je sborový zpěv.
7. Nákaza přežívá na površích
Viry mohou být nebezpečné, i když se v bezprostředním dosahu jejich nositele zrovna nikdo nenachází. Ulpívají totiž na površích a některé zde mohou přetrvat až 24 hodin. Právě proto je důležité zakrývat si při kýchání ústa loktem – zamezíte šíření kapének a jejich ulpívání na površích a snižujete riziko, že někoho nakazíte.