7 nejotravnějších otázek, ze kterých šílí budoucí nevěsty

Počkej, také ti ukápne slzička dojetí, až tě jednou požádá o ruku, slýchala jsem. Lidé kolem často vědí lépe než my, jak budeme reagovat a jak se v různých životních situacích zachováme. Možná škoda, že nás (nebo tedy alespoň mě) nikdo nepřipravil na to, že po oznámení zásnub budeme muset čelit hordě mnohdy otravných otázek. Ano, lidé jsou od přírody zvídaví, nicméně z některých dotazů, zejména když je slyšíte posté, se vám začne dělat kopřivka.

A není to úplně jedno? Zásnubním prstýnkem se dříve vyjadřovalo, kolik peněz ženich má. Jenže dnes ti dva, co se berou, pravděpodobně mají o svých majetkových poměrech přehled. Takže je to tedy bráno spíše jako gesto, které může být zaměněno za cokoliv jiného. A dotaz na jeho hodnotu je tak zbytečný – nejdůležitější je, že je z lásky, ne?

K otázce většinou patří pohled na ženino břicho. Z jakéhosi nepochopitelného důvodu si spousta lidí myslí, že pokud jste spolu před zasnoubením nechodili alespoň deset let, tak jediným důvodem, proč se chcete vzít, je těhotenství. Ne, představte si, lidé se někdy berou i z lásky.

Tenhle dotaz následuje poté, co se smíchem odpovíte, že ne, že se skutečně brát nemusíte, že pouze chcete. Jasně, svatba je spojená s manželstvím a to zase s rodinou. Ale v dnešní době je to trochu jinak – žena přece nemusí otěhotnět při svatební noci, nežijeme v době první republiky.

A následuje laškovné zamrkání. Co ti vtipálci vlastně vůbec myslí tím „všechno“? Že si doteď člověk užíval nezřízeného života a jen co si na prst navlékne kroužek, past sklapne a vše se od základů změní?

Ano, ještě to připomínejte, že na nevěstu budou upřeny zraky všech hostů. A ačkoliv se říká, že na vzhledu nezáleží, tak v tomto případě jdou všechna moudra stranou. Jasně – budu hubnout do šatů, ale nikomu to nepřiznám a budu se tvářit, že takhle vypadám pořád.

Jestliže se nerozhodnete mít svatbu jen ve dvou, pouze se svědky a oddávajícím, nikdy se nevyhnete dotazu, kolik lidí budete zvát. A ať řeknete jakékoliv číslo, přiletí doplňující otázka, jestli to není moc. Zároveň s počtem hostů totiž dotazujícím v hlavě často běží kalkulačka, kolik to asi celé bude stát. Ale počítali jste někdy, kolik členů má jen nejbližší rodina? Takže ne – není to moc! Pro nevěstu s ženichem je ten počet, který si zvolí, vždy akorát.

Každá zasnoubená žena (i muž, samozřejmě) se v období mezi oznámením a svatbou setká několikrát s dotazem, proč na svoji svatbu nezve některé lidi. Přece kdyby je pozvat chtěla, udělá to. Když se tak nestalo, má k tomu pravděpodobně nějaký důvod.

Jaké otázky lezou krkem vám?