Které rostliny fungují jako zelené hnojení? Nechte rozbujet jetel, hrášek nebo měsíček lékařský

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co po sklizni se záhony, aby vám nezarostly plevelem, který jednak budete muset jednou stejně vytrhat, ale také půdu vyčerpává? Odpovědí je vysázení rostlin, jimž se říká zelené hnojení a které nejenže plevelu zabrání růst, ale stanou se později skvělou výživou pro záhony.

Půdě, která je po sezoně unavená, zelené hnojení prospěje v mnoha ohledech. Jde o organické hnojení, díky němuž se do půdy dostává biomasa rostlin, ta se rozkládá a obohacuje půdu o organickou hmotu a živiny, čímž zvyšuje její úrodnost v příštím roce.

Kromě toho půdu ochrání před vysoušením sluncem, erozí větru a vymýváním živin deštěm. Rostliny pěstované jako zelené hnojení navíc půdu nakypří, oživí a zlepší její strukturu. To prospívá půdním mikroorganismům, které jsou pro úrodnost půdy důležité. Kromě toho, některé druhy zeleného hnojení potěší i včely, čmeláky nebo motýly. V neposlední řadě vám ušetří práci s pletím záhonů od plevele.

Rostliny spadající do kategorie zeleného hnojení můžete vysévat od jara až do podzimu. Zelené hnojení se zpravidla vysévá po sklizni. Do pozdního podzimu jsou tak záhony pokryté a plevel nemá šanci. V době podzimního rytí můžete zelené části rostlin i jejich kořeny jednoduše do půdy zarýt. Rozloží se a zeminu obohatí o živiny.

Pokud ale rostliny včas zarýt nestihnete, nic se neděje. Půda bude alespoň přes zimu chráněná před mrazem. Vše můžete napravit hned zjara, jakmile počasí dovolí zahradnické práce.

Zelené hnojení můžete nechat vyrůst do různých velikostí. Menší rostliny se lépe zarývají. Větší rostliny zase můžete nechat vykvést, z toho bude mít radost hmyz. Statné rostliny bude lepší vytrhat, nasekat na menší části a přidat třeba do kompostu. A co si vysadit?

Hořčice je oblíbeným druhem zeleného hnojení, protože je nenáročná na kvalitu půdy i klima. Snese přízemní mrazíky. Potřebuje ale dostatek závlahy.

Jak si udělat domácí hořčici?

Hrách patří mezi vikvovité rostliny, o nichž je známé, že do půdy vrátí dusík, tedy prvek, který většina zeleniny potřebuje pro svůj růst. Má hlubší kořenový systém, a tak zeminu i načechrá. Snáší chladnější počasí (už jste slyšeli o černookém hrachu?).

Také vlčí bob pomůže do půdy vpravit dusík a zlepšit její kvalitu. V zahradnictví ho najdete i pod názvem lupina. Kvete modře, bíle a růžově, a záhony tak umí proměnit v barevnou záplavu. Dusík pomůže do půdy vpravit i hrachor nebo jetel.

Jetel je v Česku dost oblíbenou rostlinou. I on patří mezi rostlinky pro zelené hnojení. Jeho rozložité kořeny pomáhají provzdušňovat půdu. Na kořenech se dělají uzlíky s bakteriemi, které vážou dusík, tím obohacuje půdu o tento důležitý prvek. Voňavé květy navíc představují významný zdroj potravy pro včely, což výrazně přispívá k biodiverzitě.

Tato nenáročná plodina rychle roste, zvládne i lehké a sušší půdy. Zeminu dobře zastíní a zabraňuje vypařování vody. Zlepšuje strukturu půdy a je skvělá i jako medonosná plodina – včely ji milují.

Kvete žlutými a oranžovými květy. Tato léčivá bylina pomáhá půdu zbavit háďátek, jež škodí různým druhům zeleniny. Květy si můžete nasušit na bylinkový čaj. Nezapomeňte některé nechat dozrát a sebrat si semínka na příští rok.

Tyhle bylinky zvládnou i migrénu, bolesti zad a zubů!