Život po infarktu: jak probíhá léčba a na co se připravit?

K udržení funkčnosti potřebují buňky srdce neustálý přísun kyslíku a živin, které získávají krví. Problém nastává ve chvíli, kdy je přítok krve omezen. V takovém případě dojde k nedokrvení srdečního svalu neboli ischemii myokardu. Toto nedokrvení je základem takzvané ischemické choroby srdeční (ICHS), která má mnoho projevů.

Patří mezi ně angina pectoris (AP – bolest na hrudi), která může přejít až do infarktu (odumření srdeční svaloviny). Ten se ale může objevit i bez AP nebo může proběhnout zcela bez příznaků (nenápadné příznaky infarktu, na které byste si měli dávat pozor). „Podle rozsahu poškození srdeční svaloviny nebo při opakovaných infarktech může dojít k výraznému snížení funkce srdce jako pumpy. Potom mluvíme o srdečním selhání,“ vysvětluje doktorka Marie Skalská, zakladatelka a lektorka Pro Fit Institutu. Důležité je, že všechny stavy mají téměř vždy tutéž příčinu – kornatění tepen.

Po narození mají všichni cévy hladké a elastické, které umožňují krvi volně proudit. Postupem času se ale vlivem genetiky a přidružených onemocnění, zejména cukrovky, krevní řečiště zanáší. Toto zanášení spočívá v ukládání cholesterolu a jiných tukových částic do tepenných stěn. Z tenkých proužků se stávají celé pláty, do nichž se navíc zabudovává vápník způsobující jejich tvrdnutí. Právě tomuto procesu se říká ateroskleróza neboli kornatění tepen.

Ateroskleróza může vyústit ve významné zúžení či ucpání tepny, které blokuje přítok krve k srdečním buňkám (co všechno cévám nesvědčí). „Aterosklerotický plát může prasknout a kvůli vyplavení různých působků dojde ke vzniku trombu neboli sraženiny, která tepnu akutně ucpe,“ vysvětluje doktorka Marie Skalská. Velmi často lze takto ucpané cévy řešit katetrizačně, to znamená vložením malé trubičky (stentu) do tepny. Pokud je však postižená tepna již velmi křehká nebo zúžená na vícero místech, je potřeba volit chirurgické řešení – a to právě pomocí aortokoronárního bypassu.

Aortokoronární bypass je kardiochirurgický výkon, kdy operatér pomocí štěpů přemostí neprůchodné úseky ucpaných tepen. Tím zvýší dodávku kyslíku do srdeční tkáně v místě, kde byla oslabena. K přemostění se používají buď žilní nebo tepenné štěpy, které se odebírají z končetin pacienta, či prsní tepna. „Platí, že o finálním způsobu provedení, například o počtu bypassů či použití mimotělního oběhu, vždy rozhoduje operatér,“ vysvětluje doktor Ivo Skalský, přednosta kardiocentra Nemocnice Na Homolce. Vždy je to dané aktuálním nálezem na pacientově srdci.

„Tímto výkonem se zlepší funkce srdce, což pacient většinou vnímá jako zlepšení výkonnosti, ústup bolestí na hrudi a zmenšení dušnosti. Ustat mohou také některé typy arytmií, tedy poruch srdečního rytmu,“ říká Marie Skalská.

O tom, jak dlouho přetrvají výsledky úspěšně provedené operace, rozhoduje ale pacient do značné míry sám – životním stylem, stravou a pravidelným pohybem. Ani bypass totiž nezaručí, že se při návratu ke starým způsobům nezačnou tukové pláty na stěny cév znovu ukládat.

A víte, co všechno může signalizovat bolestivý tlak na hrudi?