Proč muži nerozumí ženám? Místo tajuplných narážek řekněte na rovinu, co chcete. Naznačovat nestačí!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Možná si ještě vzpomínáte na tvrzení, že muži pocházejí z Marsu a ženy z Venuše. „Kdysi za pradávných časů se Marťané a Venušanky setkali, zamilovali se do sebe a navázali šťastné vztahy, protože uznávali a respektovali vzájemné rozdíly. Potom však přišli na Zemi a stihla je ztráta paměti: zapomněli, že pocházejí z různých planet,“ vysvětloval pomocí metafory americký psycholog a spisovatel John Gray konflikty mezi muži a ženami.

Právě on patří mezi odborníky, kteří poukazují na rozdílnost mezi pohlavími, a to ve stylu komunikace, citových potřebách i způsobech chování. Ale opravdu jsou odlišnosti mezi muži a ženami tak markantní? Studie vědců z fakultní nemocnice v německé Bochumi se přiklání k názoru, že je opravdu každé pohlaví z jiného těsta.

Vědci shromáždili skupinu mužů a požádali je, aby se podívali na několik různých fotografií mužů a žen. Během této činnosti zkoumali mozkovou aktivitu účastníků a zároveň jim dali za úkol, aby podle výrazů tváře a očí odhadli emoce lidí na fotografii. Výsledky jsou docela zajímavé.

Zkoumaní muži dešifrovali emoce v ženských tvářích mnohem déle než v mužských a také se v nich častěji mýlili. Jinými slovy, pánové byli schopni lépe posoudit mužské emoce a mužské výrazy, ale u žen tápali. V čem je zakopaný pes? Vědci se domnívají, že muži jsou schopni lépe rozluštit, co si myslí a cítí ostatní muži, protože s nimi tráví více času anebo mají porozumění pro mužskou mimiku vrozené. Roli však může hrát i biologie: z evolučního hlediska je pro samce důležité číst výrazy soků. Jsou pak lépe připraveni na případnou konkurenci.

Ať už je důvod jakýkoli, tato studie názorně ukazuje, že naši partneři myšlenky rozhodně nečtou. Chcete-li od nich něco získat, musíte jim to jasně říct a být přitom co nejvíce konkrétní. To v knize Tajemství mužů, která by každá žena měla znát doporučuje i světově uznávaná filadelfská psycholožka Barbara De Angelis.

„Nevyjadřujte se pomocí jinotajů. Mluvte přímo a upřímně, nazývejte věci správnými jmény,“ tvrdí De Angelis. „Jedním z největších zlozvyků, které ženy mají, je to, že v rozhovorech se svými partnery nejsou rovné a přímé, ale dělají narážky na to, co chtějí, místo aby o to přímo požádaly. Testují partnera tím, že se jej vyptávají na jeho názor na určitou věc, místo aby se s ním podělily o názor svůj,“ dodává psycholožka.

„Již pouhá žádost ‚promluvme si spolu‘ je špatná. Problém těchto výzev spočívá v tom, že jsou příliš neurčité, nezaměřené a mají neurčitý konec. Nedávají partnerovi směr, který by mohl sledovat, ani hranice, v jejichž rámci by se rozhovor měl odvíjet. Muž se pak cítí velmi nepříjemně, má nutkavý dojem, že by si měl sám domyslet, co od něj chcete a potřebujete. To v něm vyvolává strach a nejistotu,“ uzavírá Barbara De Angelis.

Platí tedy, že zatímco si vaše nejlepší kamarádka může všimnout odlišného tónu ve vašem hlase nebo záblesku nepříjemnosti ve vašich očích, a to okamžitě během setiny vteřiny a bez námahy, partner obvykle takovou schopnost nemá. Nestyďte se vůči němu vyjadřovat naplno a nahlas své pocity a touhy, ale také nezapomeňte na oplátku naslouchat těm jeho. Je to nejlepší způsob, jak zajistit, abyste oba dostali, co chcete.