Mikuláš, čert a anděl: Odkud se vzali, proč nosí dárky a kde dětem naděluje Sněhová vločka?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Svatý Mikuláš se narodil kolem roku 280 v Malé Asii. Když mu bylo dvacet, stal se biskupem. Svůj život zasvětil pomáhání chudým a náboženskému kázání. Během pronásledování křesťanů byl zajat, uvězněn a mučen. Poté, co bylo křesťanství znovu povoleno, vrátil se do svého úřadu. Svátek sv. Mikuláše připadá na jeho smrt, tedy 6. prosince. Jakou má tento den tradici?

Mikulášská tradice vznikala od 10. století na klášterních školách v Porýní. Při chlapeckých biskupských hrách každý rok jeden z žáků nosil symbolickou biskupskou berli, se kterou bývá sv. Mikuláš zpodobňován nejčastěji. Ve 13. století se tento den ustanovil jako svátek svatého Mikuláše.

O něco později přibyla vyvolenému chlapci jedna povinnost – pokárat zlobivé a nadělit dárky těm hodným. Díky tomu se později k Mikulášovi připojila společnost čerta a anděla.

Verze příběhu se různí. Jedna vypráví o třech dívkách, které otec poslal do veřejného domu, aby si vydělaly na věno. Druhá mluví o třech dívkách ze zadlužené rodiny. Mikuláš jim chtěl pomoct a jedné noci každé z nich daroval měšec se zlaťáky. Když ho házel do okna té třetí, spadl do zavěšené punčochy.

>>>Mikuláš se nezadržitelně blíží. Čím potěšíte své nejbližší?

Svůj původ mají i tradiční mikulášské dárky. Dříve patřily čokoláda, oříšky a čerstvé nebo sušené ovoce mezi vzácné zboží, a tak je hodným dětem nosil Mikuláš a ty se na ně vždy těšily.

U nás a na Slovensku se o nošení punčoch stará svatý Mikuláš v tradičním biskupském rouchu. Chodí v předvečer svátku, 5. prosince, a společnost mu dělají anděl a čert. Zatímco Mikuláš a anděl rozdávají dárky hodným, čert straší a symbolicky trestá ty zlobivější děti.

V Polsku děti obdarovává Mikolaj. S dárky chodí v noci z 5. na 6. prosince a schovává je do velké ponožky nebo pod polštář. Občas se po jeho boku objevuje Sněhová vločka, polská obdoba anděla. Hodné děti se pak ráno radují ze sladkostí, menších hraček nebo knížek a na zlobivé většinou čeká akorát pohrůžka od rodičů.

V Německu Mikuláše doprovází pacholek Ruprecht ověnčený řetězy, v Bavorsku a Rakousku děti straší rohatý krampus. V Německu i Bavorsku si anděl vzal volno, objevuje se pouze v Rakousku.

V Nizozemí chodí holandský Mikuláš zvaný Sinterklaas, s Černým Petrem. Ten nápadně připomíná maurského služebníka, kterého si v minulosti pořizovali španělští boháči. Originální doprovod má Mikuláš i v jiných zemích. Například ve Švýcarsku je to vousatá postavička v černé kápi, Schmutzli, v Belgii Taťka rákoska.

V některých zemích ale mikulášská tradice není, například se vůbec neslaví ve Velké Británii nebo v Rusku. Také ve Francii má své místo jen v okrajových oblastech.

Nenašli byste ji ani v USA, zde ale inspirovala vznik Santy Clause. Jeho jméno totiž pochází z holandského slova Sinterklaas, zkratky pro Saint Nicolaas, tedy svatý Mikuláš. Santa Claus původně nosil také biskupské roucho a svou dnešní podobu získal až postupem času. Svůj mikulášský původ mají i tradiční punčochy věšené nad krby amerických obýváků.

A co vaše ratolesti v punčoše najdou? Menší děti a děti předškolního věku potěší sušené či čerstvé ovoce, ovocné nebo cereální tyčinky, piškoty nebo přesnídávky. Vhodné jsou i menší hračky, puzzle, omalovánky a pastelky.

Školákům dopřejte zdravé pochoutky, nebojte se ale ani těch nezdravých. Věrnými stálicemi jsou buráky, ovoce, sušenky a perníková či čokoládová podoba Mikuláše, čerta i anděla. I zde nic nezkazíte nejedlými drobnostmi, vybírejte je především podle zájmů dítěte. Radost jim může udělat lístek do kina, sportovní pomůcka nebo třeba knížka.

Naplňte punčochu vlastními dobrotami! 30 nejlepších receptů na domácí nadílku