6 věcí, které nikdy nesplachujte do záchodu!

Toaleta slouží k vykonání potřeby a tím to končí. Pokud máte, stejně jako zhruba dvacet procent Čechů, vlastní septik nebo čističku odpadních vhod, jistě toto pravidlo striktně dodržujete. Jenže většina lidí je napojena na obecní kanalizaci, a tak splachuje kdeco.

Co se může stát? V prvé řadě riskujete ucpání vlastní toalety, což vás přijde na nemalé peníze za odborný instalatérský zásah a v lepším případě jen akutní nemožnost použití záchodu. Větší škody však mohou vzniknout na obecním majetku, když se odpad v trubkách zablokuje, ty prasknou a jejich obsah zaplaví ulice. Nemluvě o zvýšených nákladech čističek – s nepatřičným odpadem si musejí poradit, což ve výsledku zvyšuje poplatky za stočné. Proto těchto šest věcí už nikdy nesplachujte.

Vylíváte tekuté zbytky jídla do záchodové mísy? Tak to je veliká chyba. Potraviny se tím okamžikem stávají úžasnou pochoutkou pro potkany. A to – uznejte – nejsou zrovna oblíbení mazlíčci. Takže jak nerozšiřovat řady nepříjemných hlodavců? Pevnější zbytky z kuchyně normálně vyhoďte do směsného nebo bioodpadu (zvláštní hnědé kontejnery), řídké nalijte do PET láhve a dejte do popelnice.

Snad to nejhorší, co můžete z kuchyňského odpadu spláchnout, je použitý olej a vůbec tuk. Sráží se, ulpívá na stěnách trubek a vytváří v odtokové síti doslova tukové kry, které znemožňují plynulý průchod odpadních vod. Olej z pánve třeba po řízcích nechte vsáknout do papírové utěrky a tu pak vyhoďte do směsného odpadu. Když je ho více, například z friťáku, tak ho podobně jako zkyslou polévku slijte do uzavíratelné plastové nádoby a odneste do popelnice či do sběrného dvora. V některých městech existují speciální zelené kontejnery na použitý olej a tuk – je to na nich výslovně uvedeno.

Tady asi nenajdete žádné překvapení, ale i tak je třeba zdůraznit, že do záchodu v žádném případě nepatří dámské vložky, dokonce ani ty nejmenší slipové, stejně jako tampony! Určitě nesplachujte ani použité kondomy, vatové tyčinky na čištění uší nebo odličovací polštářky.

Velkou škodu dělají v trubkách veškeré vlhčené ubrousky – dětské, odličovací i třeba úklidové. Na rozdíl od toaletního papíru jsou obvykle vyrobeny z netkané celulózy, která se ve vodě nerozpustí a ulpívá v záhybech stokové sítě. Když se nahromadí, může vytvořit obrovské překážky, které často končí právě prasknutím trubky a havárií.

Podobné doporučení platí i pro separační vložky do látkových plen a některé druhy silnějšího vlhčeného toaletního papíru. Problematické je to i s ruličkami od toho klasického. Někteří výrobci nás sice vyzývají k tomu, abychom je směle splachovali, ale pracovníci kanalizací to nedoporučují. Podle zkoušek provedených na pražské Vysoké škole chemicko-technologické po rozpuštěných ruličkách zůstávají celulózová vlákna, která se v odpadních vodách zachytávají do čisticích zařízení.

Jsou tenké, řeknete si, ty se tam ztratí... Rozhodně ne. Rozkládají se pomalu, a pokud se spojí s jiným materiálem a vytvoří chuchvalec, na který se nabalují další nečistoty, dovedou v trubkách napáchat dost neplechy.

Do toalety také nepatří nepoužité nebo prošlé léky, kapky či sirupy. Ale pozor! Neměli byste je vyhazovat ani do směsného odpadu. Je třeba je odevzdat v lékárně – jde svým způsobem o nebezpečný odpad.

Stejné pravidlo platí pro zbytky barev (malířských, natíracích), lepidel, ředidel, motorový olej či chemikálie ze zahrady. Nejenže průtokem v kanalizaci mohou spustit nechtěnou chemickou reakci a vytvářet nebezpečné plyny, ale narušují následný biochemický proces úpravy vody.

I obsah popelníku, ať je jakkoli smrdutý, je nutné vysypat do odpadkového koše nebo rovnou do popelnice a nezbavovat se ho prostřednictvím toalety. Stejná chyba by bylo vhodit do mísy použité planžety holicího strojku a jiné menší předměty. Stejné pravidlo platí pro písek či kamínky vytřepané z bot (hlavně těch dětských).

Tak co, neděláte některou z uvedených chyb?