Chraňte svůj mozek! 6 činností, které během dne děláte, ale velice si tím škodíte

Éra chytrých technologií sice usnadňuje práci, ale lidský mozek spíš vyčerpává. O zdraví mozku navíc většinou nepečujete tak intenzivně jako o zbytek těla. Přitom se každý den uchylujete k nenápadným stereotypům, za které vám mozek nepoděkuje. Na které z nich byste si měli dávat pozor a proč?

Dlouhé sezení kromě fyzického zdraví ovlivňuje i to mentální. Podle některých studií sedavý způsob života mění tvary určitých neuronů v mozku, a tak způsobuje úpadek poznávacích funkcí, jako je paměť, pozornost a schopnost plánování.

„Sedavý styl života, který jde ruku v ruce se špatnými návyky zdravého dýchání, znamená, že se tělo včetně mozku pořádně neprokysličuje,“ vysvětluje Michaela Bebová, doktorka biochemie. Řešením je pohyb. „Pravidelný pohyb doslova protáhne kyslíkem celé tělo a samozřejmě i mozek, který ho potřebuje ke svému výkonu – k soustředění, učení, přemýšlení,“ potvrzuje odbornice. (Jak se rozhýbat, i když nejste zrovna sportovci?)

Chytré telefony dáváte z ruky jen výjimečně – při procházce posíláte textovky, při řízení posloucháte podcasty, při mailování telefonujete. Podle řady vědců ale takový multitasking, tedy schopnost zvládat několik procesů současně, mozku neprospívá, protože tak jen přecházíte z jednoho úkolu do druhého, ale nic neděláte pořádně. Tím se tříští pozornost, což má negativní dopad na produktivitu. Proto vždy nejprve dořešte jednu věc, než se pustíte do další.

Maily, zprávy, aktualizace, oznámení… Nepřetržitý tok různých informací způsobuje stres, zmatenost a poškozuje paměť i úsudek. Podle různých studií dokáže mozek denně zpracovat přibližně 74 gigabitů dat, což odpovídá obsahu 16 DVD. Co je navíc, to způsobuje stres a problémy s rozhodováním.

Naučte mozek nepodstatné informace ignorovat a dovolte mu odpočívat: Za prací zavřete ve volném čase dveře a věnujte se činnostem, které vám dovolí vypnout. Praktikujte jógu, meditujte, procházejte se na čerstvém vzduchu, malujte. 

Ve věku sociálních médiích se komunikace z očí do očí může jevit jako přežitek. Proč se zvedat z pohodlného křesla a jít na kávu s kamarádkou, když si s ní můžete vyměnit pár textovek? Studie univerzity v Michiganu ale zjistila, že i pouhých 10 minut osobní konverzace denně zlepšuje poznávací funkce mozku. Nedostatek osobních kontaktů naopak funkce mozku omezuje a může vést k osamělosti a depresi. Co z toho plyne? Nezavírejte se doma s mobilem a raději vyrazte s kamarády, které jste teď dlouho neviděli, do přírody.

Je lákavé nasadit sluchátka, zapnout oblíbenou muziku na maximum a relaxovat. Příliš hlasitá hudba ale může poškodit sluch, což zvyšuje riziko předčasného nástupu demence a Alzheimera. Když totiž špatně slyšíte, mozek musí vynakládat zvýšené úsilí, aby pochopil, co se kolem děje. Potom mu ale nezbývá kapacita, aby to, co jste slyšeli, uložil do paměti. Jak se toho vyvarovat? Odborníci radí nezvyšovat hlasitost hudby ve sluchátkách nad 60 procent a neposlouchat více než hodinu denně.

Zpomalení reakcí a myšlení, zhoršení paměti a koncentrace. Tak se na stavu mozku podepisuje nedostatek spánku, za nějž lze považovat stav, kdy dlouhodobě pravidelně spíte méně než šest hodin.

Záleží ale i na kvalitě spánku. „Ta se narušuje, pokud večer řešíte pracovní či vztahové problémy nebo pracujete s PC,“ říká Hana Mojžíšová, interní lékařka specializovaná na problematiku zdravého životního stylu. Proto uléhejte každý den ve stejnou dobu a nevystavujte se předtím působení modrého světla linoucího se z displejů chytrých zařízení. To totiž narušuje tvorbu spánkového hormonu melatoninu.

A víte, jak mozku prospívá luštění?