Článek
Díváte se na film, kde jedné z postav párkrát vypadne něco z dlaní, ruce se jí začnou třást. „To je Parkinson,“ napadne vás vzápětí. Jisté povědomí o druhé nejčastější neurogenerativní nemoci (ano, první je Alzheimer) máte. Opravdu však víte, jak začíná, jaké spektrum příznaků se s ní pojí a koho ohrožuje? V této oblasti se skutečně objevuje řada mýtů. Tyhle patří mezi nejčastější:
Mýtus 1: Výhradně nemoc starých lidí
Parkinson není žádným vzácným onemocnění. V Česku jím dle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky trpí asi 50 tisíc lidí. Z průzkumu agentury STEM/MARK vyplynulo, že se Češi mnohem víc obávají třeba Alzheimera. „To může úzce souviset s deklarovanou špatnou informovaností respondentů o Parkinsonově chorobě,“ uvedla za agenturu Barbora Večerková.
Tím nejčastějším mýtem je především věk. Dle průzkumu si většina Čechů myslí, že se jedná o nemoc starých mezi 61 a 75 lety. Ve skutečnosti je však průměrný věk něco přes 50 let, přičemž u 10 procent nemoc propukne mezi 30. a 40. rokem věku. Diagnózu si tak nejčastěji vyslechnou lidé ještě v produktivním věku.
Mýtus 2: Začíná třesem rukou
Dlouhé měsíce, někdy roky se Parkinson plíží s nenápadnými příznaky, které mohou být rozličné. Například sem patří ztuhlost v oblasti šíje, únava, pocit těžkých nohou, nadměrné pocení nebo třeba tvorba slin. Časem je na dotyčném znatelné celkové zpomalení, unaví ho i méně náročné činnosti. Až posléze se objevuje onen „filmový“ třes rukou.
Mýtus 3: Totéž, co ochrnutí
Parkinsonova choroba je neurologické onemocnění středního mozku, který přestává produkovat dopamin čili hormon, jenž stojí za správnou funkcí motoriky, ale i myšlenkových schopností a emocí. Nedá se tak říct, že pacientům s Parkinsonem postupně ochrnuje tělo, spíš mozek postupně vypíná některé jeho funkce. Doplněním dopaminu pomocí léků jde ono vypínání výrazně zpomalit.
Mýtus 4: Ovlivňuje „jen“ tělesnou schránku
S výše uvedeným souvisí i spektrum projevů, které s sebou nemoc nese. Motorické příznaky a problémy s hybností jsou sice poznávacími znaky Parkinsona, nikoli však tím jediným, co pacientovi znepříjemňuje život.
Zpravidla se objevují i některé ze skupiny příznaků, které s motorikou nesouvisejí. Jsou to zažívací potíže, zácpa, potíže s močením, snížený čich a chuť nebo svědění a loupání kůže. Objevuje se však mnoho problémů duševního charakteru – deprese, přejídání a jiné poruchy příjmu potravy, kompulzivní nakupování, gamblerství či sexuální poruchy.
Mýtus 5: Původ je ryze genetický
Ve skutečnosti pravá příčina nemoci není známá. Ví se, že genetické dispozice hrají jistou roli, spolu s tím však také užívání drog a jiných omamných látek, časté virové infekce mozku nebo opakované úrazy hlavy. Z ohrožených skupin neonemocní zdaleka každý a věda zatím neodhalila, proč tomu tak je.
Mýtus 6: Dá se vyléčit
Parkinson spadá do té kategorie nemocí, které se dají úspěšně léčit, resp. minimalizovat projevy, nikoli však zcela vyléčit. „V současné době dokážeme úspěšně a často i dlouhodobě ovlivnit pouze ty příznaky nemoci, které se objevují v důsledku úbytku hladiny dopaminu v těle. Nedokážeme ale nemoc zastavit, ani vyléčit,“ uvádí prof. MUDr. Jan Roth z Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze.
Pokud se však nemoc zachytí a začne léčit včas, jsou lékaři schopni výrazně prodloužit a zkvalitnit život pacienta. Základem léčby jsou zejména léky, které do těla doplňují chybějící dopamin. Díky nim se nemocný ocitne v klidové fázi, během níž se jeho život na řadu let dostane do normálních kolejí, může tedy chodit do práce a vykonávat většinu běžných činností.
Máte vlastní zkušenost s Parkinsonovou nemocí? A víte, jaké mýty kolují o cholesterolu?