Nebezpečí skryté v klávesnici: Víte, co s ní musíte jednou měsíčně udělat?

Přijdete do práce, pustíte počítač a už to jede – klávesnice bývá v permanenci celý den. A třebaže si ruce průběžně myjete, přirozená mastnota na prstech se přenáší na tlačítka. V kombinaci s prachem, kterému je přístroj vystaven neustále, vzniká koncentrovaná špína. O případech, kdy si uždíbnete ze svačiny nebo vám upadne pár drobků ze sušenky, ani nemluvě.

Mikrobiologové z nemocnice při University College London zkoumali 33 náhodně vybraných klávesnic z různých kanceláří a zjistili neuvěřitelné: čtyři z nich byly natolik znečištěné, že mohly ohrožovat zdraví uživatelů. Jeden vzorek obsahoval až pětkrát více nebezpečných bakterií, než se běžně vyskytuje na sedátku toalety.

O vnitřní čistotu počítače se starají antivirové programy, o tu vnější musíte vy. Starší vybavení bývalo béžové a špína doslova volala po odstranění, ovšem na moderních černých klávesnicích není nic vidět. Je proto třeba na očistu pravidelně myslet a ideálně jednou za měsíc či dva ji provést.

První krok je naprosto nezbytný a týká se jak externích zařízení, tak přenosných počítačů: máte-li klávesnici a myš připojenou kabelem, vypojte ho. V případě bezdrátových zařízení je třeba vyndat napájecí baterie. U laptopu si pohlídejte nejen vypnutí tlačítkem, ale i vytáhnutí kabelu ze zásuvky.

Klávesnici otočte tlačítky dolů a z mezer vyklepejte drobky, vlasy a větší chuchvalce prachu. Množství vás asi překvapí. Následně jemně navlhčeným hadříkem nebo kosmetickým tamponem důkladně otřete celý povrch klávesnice i myši. S mastnotou či fleky si nejlépe poradí alkohol. Poslouží lahvička lékárenského lihu, lihové mazání, v nouzi i tekutý deodorant či kolínská. Přípravek samozřejmě nanášejte nejdřív na hadřík – nikdy ne přímo na elektrické zařízení! Pro začátek je vhodné udělat test na jedné nebo dvou klávesách, jestli roztok nenaruší potisk tlačítek.

Velmi dobrou službu vám udělají hygienické ubrousky určené k dezinfekci rukou či speciální napuštěné hadříky pro úklid domácnosti, použít lze i vlhčené ubrousky pro kojence. Vatové štětičky vypadají jako dobrý pomocník, ale kousky vaty mohou občas zapadnout do mezer.

Myš otřete ze všech stran, používáte-li sluchátka či další přídavná zařízení, vyčistěte důkladně i je. Monitor je výjimkou – na ten odborníci doporučují speciální přípravky nebo jen čistý hadřík. Výborně funguje ten, kterým se čistí brýle.

Na trhu najdete i speciální slizovité hmoty, které se po částech vtlačují do prostoru mezi klávesami a přitom na sebe nabalují všechny nečistoty. Má to však pár háčků. Tím nejdůležitějším je asi cena kolem 200 korun a pak také náročnost: hmota podobná plastelíně se při odstraňování trhá, což proceduru čištění zásadně prodlužuje.

Kdysi se doporučovalo klávesnici rozebrat a jednotlivé klávesy vyčistit třeba v misce s vodou a saponátem. Dnes už je to vnímáno jako přežitek, navíc u membránových klávesnic je to zcela nevhodné. Jednak jde o časově náročnou činnost, některá důležitá tlačítka nejdou jednoduše vycvaknout a v neposlední řadě může být problém se zárukou. Gruntovní očistu dražších zařízení si proto nechte udělat v servisu, v práci se předem poraďte s firemním „ajťákem“.

Sklenka vody, džusu nebo kafe stojí skoro na každém kancelářském stole a k rozlití není třeba mnoho. Co pak? Jednejte rychle, ale ne zbrkle. U externího zařízení to není tak akutní jako u notebooku. Okamžitě ho tlačítkem vypněte a odpojte od přívodu elektrické energie (předem si osušte ruce, pokud jste si je také potřísnili). Je-li to možné, vyjměte baterii. Opatrně z povrchu setřete vodu, ale pozor! Přístrojem netřeste! Opatrně jej převraťte vzhůru nohama, aby se tekutina vylila, a zamezte jejímu vniknutí do prostoru displeje. Máte-li vysavač, který umožňuje i mokré čištění, pak tekutinu ze záhybů vysajte.

Pro vysoušení raději zapomeňte na fén. Plast by se zkroutil a voda rozprskla do všech stran. Lepší bude ventilátor nebo dobře větraná místnost. Pak už můžete jen čekat (až tři dny) a doufat, že všechno dobře dopadne. Toto vše se týká čisté vody, někdy i kávy.

Větší „dobrodružství“ vás čeká v případě sladkých nápojů včetně alkoholických – ty dělají mnohem větší neplechu už v malém množství. Propláchnutí čistou vodou nepřichází v úvahu. Po odpaření tekutiny zůstane uvnitř cukr a ostatní zbytky, které způsobí velmi rychlou oxidaci spojů, tedy zničení zařízení. Je tedy třeba co nejrychleji vyhledat servis – podobně jako v případě výrazného zatečení tekutiny, či dokonce vykoupání celého přístroje. Ale neděste se, většina notebooků má klávesnici poměrně lehce zaměnitelnou, takže by cena opravy neměla být fatální.

Nakonec ještě poznámka: na internetu najdete spoustu osvědčených návodů, jak politou klávesnici rozmontovat (a jen málo, jak ji složit zpátky). Jste-li obyčejný uživatel a nemáte s tím zkušenosti, raději se do takových činností nepouštějte. Většina jednoduchých klávesnic se dnes dá pořídit v řádech stokorun, a pokud jste majitelem nějakého designového kousku, raději zvolte odbornou asistenci.

Čistíte klávesnici pravidelně?