Jste dlouho na neschopence? Tohle si ohlídejte!

Dlouhodobá nemoc může řádně zacvičit nejen s vaším rodinným rozpočtem, ale obnáší i obavy z výpovědi. A jak to bude s dovolenou nebo stravenkami? I na to jsme hledali odpověď!

O tom, že je vám špatně a jdete k lékaři, stejně jako o tom, že jste dostali neschopenku, by měl váš zaměstnavatel vědět co nejdřív. Neznamená to, že byste měli s horečkou vyrazit na mzdové oddělení, ale rozhodně byste tam měli zavolat nebo poslat e-mail. „Lékař vám vystaví neschopenku, tedy ‚Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti‘ a ‚Žádost o nemocenské´. Při nemoci delší než 14 dní vystaví i ‚Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti‘. Všechny toto listiny byste měli zaměstnavateli dát do 14 dnů. Při dlouhodobé nemoci potvrzuje lékař trvání pracovní neschopnosti jednou za měsíc a pokaždé je potřeba ho doručit zaměstnavateli,“ radí Mgr. Eva Jurčíková z internetové poradny Vaše nároky.

První tři dny trvání dočasné pracovní neschopnosti vám nikdo neproplatí. Od 4. do 14. dne nemoci dostanete od zaměstnavatele náhradu mzdy, ale jen za pracovní dny. Stát vám vyplácí nemocenskou od 15. dne.

Pro představu: jestliže je vaše měsíční hrubá mzda 25 tisíc, pak první tři dny stůněte zadarmo, čtvrtý až 14. den dostanete od zaměstnavatele 621 Kč za každý pracovní den a svátek, který byste měli placený. A od 15. dne nemoci vám Česká správa sociálního zabezpečení bude posílat  444 Kč, od 31. dne nemoci 489 Kč a od 61. dne nemoci 533 Kč – a to za každý kalendářní den.  

Jako to u sociálních dávek bývá, je i horní hranice, nad kterou dávka v neschopnosti nevyšplhá – ideální je, když si najdete některou z internetových kalkulaček a tam si výši své nemocenské vypočítáte zcela konkrétně.

Jen pro zajímavost – podnikatelé dostávají nemocenskou jen v případě, že si platí dobrovolné nemocenské pojištění, a i to až od 15. dne nemoci, a částka závisí právě na tom, jak vysoké nemocenské pojištění si platí. Mnoho z nich si tedy nenechá neschopenku vystavit.

Velmi lehce se ale může stát, že vám nemocenská nebude stačit na běžné výdaje. Co potom? „Můžete se proti tomu pojistit u komerčních pojišťoven. Jestliže jste ve finanční nouzi, obraťte se na Krajskou pobočku úřadu práce v místě trvalého bydliště a zjistěte, zda byste mohli dostat dávky v hmotné nouzi, tedy například příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc,“ radí Eva Jurčíková.

Jestliže jste byli pár měsíců nemocní, možná byste ocenili proplacení zbylé dovolené. „To je ale možné jen při ukončení pracovního poměru, jinak se vám nevybraná dovolené převede do dalšího roku. Ale pozor, při dlouhodobé nemoci, která nevznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se krátí,“ vysvětluje Eva Jurčíková. O kolik? Za prvních 100 dní nemoci o 1/12, a o další 1/12 za každých započatých 21 dní neschopnosti. Krácena vám může být i zpětně, tedy i již vybraná, zaměstnavatel vám pak může již proplacené dny odečíst ze mzdy.

Benefity, do kterých patří také stravenky, jsou nenárokovou složkou odměny za vykonanou práci, takže o ně většinou přijdete. Výjimky ale jsou, pokud je máte i v nemoci slíbené kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.

Dozvídáte se od kolegů, že zaměstnavateli vadí vaše dlouhá nepřítomnost a mluví o nutnosti hledat náhradu? Můžete být klidní – kvůli pracovní neschopnosti výpověď dostat nemůžete. Výjimkou by byl případ, kdybyste si ji způsobili sami, třeba v opilosti nebo pod vlivem drog. I v nemoci ji však lze dát z organizačních důvodů nebo pro hrubé porušení pracovních povinností, ke kterému došlo třeba i před tím, než jste na neschopenku nastoupili – je to například neomluvená absence, prokázaná krádež či zpronevěra, ale i porušení bezpečnosti práce. Je to také odsouzení z trestného činu.

Po nemoci byste se měli vrátit na své původní místo – a to i v případě, že jste chyběli víc než rok. Výjimkou je, když ze zdravotních důvodů už svou práci vykonávat nemůžete. Musíte být připraveni i na to, že zaměstnavatel po vás může chtít absolvovat mimořádnou lékařskou prohlídku, která váš zdravotní stav posoudí.

„Maximální doba, po kterou může trvat pracovní neschopnost, stanovena není, nicméně při dlouhotrvajícím a nelepšícím se stavu lze uvažovat o trvalém snížení pracovní schopnosti a invalidním důchodu,“ uvádí Eva Jurčíková. Maximální doba, po kterou dostanete dávky nemocenského pojištění, je omezena na 380 dní. Jestliže se vaše uzdravení či zlepšení stavu očekává v blízké době po uplynutí této lhůty, můžete požádat sociální úřad o její prodloužení. Je to možné až o tři měsíce, a to i opakovaně – výsledná délka tohoto prodlužování je 350 dní.

A jak dlouho vlastně stůněme? „Pokud porovnáte léta 1990 až 2014, ukazuje se, že se zásadně snižuje počet případů pracovní neschopnosti, ale prodlužuje se doba, po kterou neschopnost trvá, a to z 18,4 až na 45,8 dne,“ uvádí Jaroslav Novák z odboru statistik rozvoje ČSÚ. Důvody jsou zřejmě logické – první tři neplacené dny hodně lidí donutily nemoc přecházet, neschopenku si šetří až na vážnější případy.

Báli jste se někdy o práci kvůli delší nemoci?