5 způsobů, jak říct „miluji tě“ beze slov

Odborníci se shodují, že neverbální komunikace zahrnuje minimálně padesát procent veškeré komunikace. Jinými slovy: jak mluví vaše tělo, je minimálně stejně důležité jako to, co vychází z vašich úst.

Neverbální projevy tak mohou na vás nebo na partnera hodně prozradit. Protože když někomu říkáte „miluji tě“, ale máte u toho zkřížené ruce, stojíte jako prkno a téměř se neusmějete, i ten největší hlupák vycítí, že tady něco nehraje. Víte, jak mluví těla lidí, kteří žijí v spokojeném a fungujícím partnerství?

Můžete mlčet hodiny, a přesto je z vašich obličejů jasné, že je mezi vámi všechno v nejlepším pořádku. Usmíváte se na sebe, spiklenecky na sebe mrknete, pohledem dokážete říct nevyslovené. „Páry, které si nerozumějí, se na sebe neusmívají. A pokud ano, nejsou to vřelé úsměvy. Jsou to úsměvy nucené, jakoby povinné. Nejsou tam žádná otevřená ústa typická pro upřímný smích, žádné vrásky kolem očí a podobně,“ říká americký expert na neverbální komunikaci a psycholog John Gottman.

A potvrdil to i jeho výzkum. Pozoroval páry čerstvě po seznámení (tedy v hluboké zamilovanosti) a pak o šest let později. Ty, kterým láska vydržela, strávily 86 procent času, kdy byly sledovány, čelem k sobě. Komunikovaly spolu pomocí grimas, úsměvů a pohledů – vlastně si tím neustále vyjadřovaly náklonnost, aniž by si to uvědomovaly.

S předešlým bodem velmi úzce souvisí udržování očního kontaktu. Je to jednoduché: partneři, kteří se mají rádi, se na sebe dívají. „Oční kontakt je projevem intimity a lásky. Lidé se přece moc rádi dívají na věci, které se jim líbí, které milují,“ upřesňuje americká odbornice na řeč těla Traci Brown.

A její slova potvrzuje i výzkum už z roku 1970, který provedl americký psycholog Zick Rubin. Nechal partnery samotné v místnosti a vysledoval, že ti, kteří se milovali a vztah jim fungoval, strávili vzájemnými pohledy do očí mnohem víc času než páry, které rozhodně nešlo označit za spokojené.

Když se dva lidé milují, chtějí si být co nejblíž. V dlouhodobém vztahu, v němž se partneři doopravdy znají, funguje jakási uvolněnost a pocit bezpečí. Proto páry, kterým to funguje, mezi sebou neudržují příliš velký osobní prostor. Když spolu partneři mluví, jsou u sebe velmi blízko, rozhodně je mezi nimi méně prostoru, než když si třeba povídají se známým.

Jen si všimněte, jak to vypadá, když se hádáte či máte nějaký spor. Udržujete mezi sebou vzdálenost, nepustíte si jeden druhého k tělu, obracíte se k sobě zády, odcházíte od sebe a podobně. Pokud je ale vše v pořádku, je to úplně jinak, že?

Zapomeňte na sex. Bavíme se o dotycích, které neznamenají „chci tě“, ale spíš „miluji tě“. Páry, mezi nimiž se lásce daří, mají potřebu se dotýkat i jinak než jen sexuálně. Jsou to všechny drobné (a nevědomé) láskyplné kontakty, kdy se jen tak obejmete, partner vás pohladí po rameni, protože ví, že jste zrovna smutné, nebo vás jen tak z legrace (a z potřeby, kterou vlastně ani neumí vysvětlit) políbí, když jdete zrovna kolem do ledničky pro vodu.

A pak jsou to ochranná gesta – když vás při vstupu do neznámého prostředí chytne za ruku nebo vás v noci při čekání na taxi drží kolem ramen. A když se k němu automaticky přitisknete, přirozeně mu dovolíte, aby vás „chránil“.

Partneři, kteří jsou spolu už nějaký čas a funguje jim to, jsou sladění v pohybech – jejich těla si jednoduše rozumějí. „Jsou jakoby synchronizovaní. Aniž by si to uvědomovali, nakloní k sobě hlavu ve stejnou chvíli, protože si potřebují něco říct. Když si povídají, používají gesta, díky nimž jim ruce směřují proti sobě, jako kdyby se chtěli chytit,“ nabízí příklad americká expertka na neverbální komunikaci Lisa Mitchell.

Co říkají vaše těla? Milujete se? Podívejte se, co řeč těla prozrazuje o lásce prince Williama a vévodkyně Kate.