5 způsobů, jak se vás mozek snaží ochránit před trápením

Je jedno, zda máte trápení s nevěrným partnerem, s nesnesitelným šéfem v práci, bojíte se o nemocné rodiče nebo jste rozhádáni se svou nejlepší kamarádkou. Jakmile se dlouhodobě trápíte nebo máte nějaký problém, s nímž si nevíte rady, váš mozek se vám vydá na pomoc.

Bohužel vás ale většinou nevybaví odvahou, abyste se problémům postavili čelem a vyřešili je. Spíš se jich snaží zbavit poněkud jednodušším způsobem. Jenže jednoduché v tomto případě neznamená správné! Těchto pět obranných mechanismů totiž úplně nefunguje. Pokud se v některém z nich poznáváte, raději se zaměřte na skutečné řešení potíží. 

Co oči nevidí, to srdce nebolí. Ale i když problémy vidíte a víte o nich, váš mozek udělá všechno proto, abyste oči zase zavřeli. Popírání problémů, snaha je nevidět, zlehčovat, omlouvat toho, kdo vám ubližuje nebo kdo je zdrojem potíží, bývá často to první, co mozek vyzkouší.

Takže když přijde váš muž a i slepému by bylo jasné, že si právě užíval s milenkou, možná se podvědomě snažíte všechny ty důkazy nevidět. Vůně cizího parfému? Asi ta šedesátiletá kolegyně, co mu jde tak na nervy a on s ní přesto musí pracovat. Účtenka za květiny, které jste nikdy nedostala? Někdo z práce slavil narozeniny. Neustálé pozdní příchody? Má toho prostě moc!

Jenže být slepý donekonečna nejde, takže ten okamžik prozření stejně jednou přijde a vy se budete muset trápení postavit čelem.

Co způsobují neřešené problémy?

Jste naštvaní, ve stresu, trápíte se, máte toho nad hlavu. A všechno se to ve vás kumuluje, ale je prostě snazší upustit páru na „nevinnou“ pokladní, která není dostatečně příjemná, než si to vyříkat s nadřízeným, který vás šikanuje.

Svou zlost a frustraci potřebujete ventilovat, ale váš mozek vám radí, abyste to dělali na bezpečnější půdě. Takže nejdete za tím, u koho to má význam (s kým potřebujete spory vyřešit), ale za těmi, kteří se nebudou bránit a neohrozí vás. Jste ironičtí a kousaví na své blízké, snadno vybuchnete na cizí, možná řádíte v internetových diskusích, kde si pod rouškou anonymity dovolíte v podstatě cokoli. Jenže opět, tohle není řešení, to je jen krátkodobé uvolnění napětí.

Kdy je vztek v pořádku a jak se zbavit toho, co nám škodí?

Je to tak už do pravěku. Když je člověk v ohrožení, mozek se rozhoduje mezi dvěma možnými reakcemi – útok nebo útěk. A co si budeme povídat, utéct je většinou snazší.

V moderním světě ten útěk před problémy může vypadat různě. Můžete utíkat do lednice a své trápení zajídat, k alkoholu, který vás otupí, nebo do práce, kde trávíte hodiny a hodiny navíc. Jen abyste nemuseli domů, kde to skřípe. Nebo cvičíte do úmoru, jen aby se váš mozek soustředil na bolavé svaly a ne na bolavou duši.

Otázka je, jak dlouho takhle můžete utíkat? Dokud z vás nebude tlouštík, alkoholik, workoholik, nebo dokud prostě nepadnete vyčerpáním?

Často si za své problémy můžeme samozřejmě sami, ale přiznat si to, je těžké. Nechce se vám do toho, protože víte, že se budete trápit. A tak se vás mozek snaží od téhle bolestivé upřímnosti (která by ovšem mohla nakonec vést k vyřešení problému) odradit a servíruje vám „snesitelnější“ verze.

A tak svaluje vinu za své trápení na kdekoho a na kdeco. Na partnera, který vás dostatečně nemiluje, na kolegy, kteří se vás snaží zničit, na osud, na smůlu. Jenže ať už je to jakkoli, stejně si své problémy musíte jednou vyřešit vy. Osud to za vás nejspíš neudělá.

Říká se, že nic nepotěší víc než neštěstí druhých. Je to samozřejmě nadnesené, ale pravda je taková, že když sami máte nějaké trable, často na chvíli pomáhá, když vidíte, že někdo jiný na tom také není nejlépe.

Má váš manžel milenku? To je nic proti Tondovi od vedle, ten svou ženu nejen podvádí, ale navíc i hodně pije. Má vaše dítě problémy ve škole? Pohoda ve srovnání s dcerou vaší kolegyně, která je závislá na drogách!

Tohle je ale vlastně opět jen jakási forma útěku. Když svou pozornost soustředíte na problémy druhých, alespoň chvíli nemyslíte na ty své.

Pravda je taková, že problémy k životu patří. A že za svou spokojenost jsme zodpovědní jen my sami. Znáte recept na štěstí a víte, jaké jsou nejdůležitější ingredience?