5 zahradnických rad, jak správně mulčovat

Zemina je po sklizni nejen prázdná, ale také zranitelná. Když se rozhlédnete po divoké přírodě, uvidíte, že půdu stále něco pokrývá – rostliny nebo aspoň tlející materiál. Podobný kolorit můžete vytvořit i na své zahrádce. Mulčování je podle zkušených zahradníků osvědčenou metodou, jak zlepšit kondici půdy, udržet ji kyprou, obohatit ji o živiny, ochránit ji před sluncem i větrem, a ještě prospět rostlinám.

Na venkově se mulčuje tím, co je po ruce – slámou, posečenou trávou, shrabaným listím. V obchodech ale můžete zakoupit i dekorativní mulčovací materiály, které oceníte třeba na květinových záhonech. Půda nebude vypadat nezáživně a vaše zahrada bude krásná i na podzim.

Mulč zeminu ochraňuje. Protože některé typy mulče (tráva, kompost, listí) se zároveň rozkládají, vrací tato vrstva půdě i živiny. Mulč je užitečný jak na podzim, tak během vegetačního období, tedy na jaře a v létě, protože chrání půdu před vysoušením a snižuje spotřebu vody na zahradě.

Vrstva mulče zároveň chrání strukturu půdy, hlavně její vrchní vrstvu, je příjemná i pro mikroorganismy, které v této vrstvě žijí. Díky tomu je pak půda úrodnější, vitálnější a vzdušnější. Mulč totiž zabraňuje i tvorbě „škraloupu“ na povrchu zeminy, s půdou se pak lépe pracuje, je vzdušnější, kypřejší a nedrží se v ní houbové choroby.

Hlavně v létě může mulč způsobit na záhonech komplikace. Je totiž vlhký, a tak si v něm libují slimáci. Pod vrstvu mulče také mohou naklást vajíčka a na jaře se vyrojí celé hordy těchto škůdců. Mulčování také v létě brání prohřívání půdy, což je možná užitečné v opravdu velkých hicech, ale ve výsledku to zpomaluje růst rostlin. Všechny květiny vám vadnou? Děláte jednu z pěti chyb.

Pokud ale dodržíte několik pravidel, bude mulčování půdy – zvlášť to podzimní – užitečné. Jak tedy na to?

Aby se mulčování setkalo s úspěchem, nejdříve upravte půdu. Ta by měla být kyprá, provzdušněná. Nejdříve ji zbavte plevele i větších rostlinných zbytků, které mohly v zemině zůstat po sklizni. Půdu můžete zrýt nebo ji nakypřit rycími vidlemi. Plevel vytrhejte nejlépe i s kořínky, ušetříte si práci na jaře.

Mulčování znamená, že na upravenou půdu položíte vrstvu materiálu – nejčastěji posečené trávy, slámy nebo listí. Na podzim se hodí právě tráva nebo listí, které má šanci se rozložit. Kromě trávy můžete zvolit i volně rostoucí byliny – třeba kopřivu, která obsahuje dusík.

Použít můžete také mulčovací kůru nebo štěpku, tento materiál se ale hodí spíše pro okrasné zahrady. Na zeleninové záhony dřevnaté materiály nepatří, protože na sebe vážou dusík, a tak ochuzují půdu o žádoucí živiny.

Pokud na záhony položíte vzdušný a kyprý materiál, třeba jen vrstvu kompostu, může být vrstva vyšší, třeba až 3 centimetry. U těžšího materiálu, jako je třeba posečená tráva, stačí 1 centimetr vrstvy, jinak by měly půdní mikroorganismy málo vzduchu a mulč by mohl uhnívat.

Mulčovat můžete i rostoucími rostlinami. Zvlášť koncem léta, třeba po sklizni cibule, můžete na záhony vysít tak zvané zelené hnojení nebo podsevy. Mezi zelené hnojení patří třeba hrách. Jako podsev se používá špenát nebo salát či jiná jednoduchá listová zelenina. Mezi květinové záhony můžete vysadit půdokryvné rostliny.

Jako mulč mohou posloužit i nerosty! Ty se budou vyjímat hlavně na bylinkovém záhonu. Oblázky, kameny a kamínky akumulují teplo, a tak během babího léta krásně vyhřejí aromatické bylinky. Občas se používá i štěrk, který je vhodný na skalky. Své opodstatnění ale může mít i na záhonech – ostré kameny totiž odrazují slimáky.

Zahrádkáři, konec sezony se blíží! Které listí nedávat do kompostu a jak připravit trávník na zimu?