5 triků, jak letos sklízet ty nejlepší ředkvičky

Vysévat ředkvičky můžete do záhonů, pařenišť i truhlíků, hodí se pro pěstování jak na městských balkonech, tak i na rozlehlých venkovských zahradách, a navíc se dobře snášejí s většinou ostatní zeleniny.

Vlastní ředkvičky jsou po zimě osvěžující a jejich pěstování za trochu námahy stojí. Ač jsou malé, mají hodně vitaminů – například C a kyseliny listové – a minerálů (hořčík, vápník, železo nebo draslík). Je v nich minimum kalorií, zato hodně vlákniny.

Kromě bulviček navíc zužitkujete i listy ředkviček – chutnat vám budou především mladé lístky, které ještě nejsou hořké. Použít je můžete do salátů, dodají jim jemně palčivou a pikantní chuť, anebo k přípravě pesta.

Když je dobré počasí, sklízet budete za měsíc od výsevu. Třebaže jsou ředkvičky na pěstování poměrně jednoduché, někdy je úroda bídná. Bulvy jsou malé, hořké, praskají nebo dřevnatějí a vy místo radostné sklizně odnášíte vytrhané rostliny na kompost. Připravili jsme pro vás pět tipů, které vám pomohou vypěstovat ředkvičky pěkně křupavé a šťavnaté.

Ředkvičky jsou raná jarní zelenina – do pařeniště je šlo vysévat už v únoru. Časně zjara se vysévají i do truhlíků na okenní parapet. Mezi jarní odrůdy patří například Faraon, Granát nebo Fortuna. Od dubna je už můžete vysévat rovnou na záhony a sklízet po celou sezonu až do podzimu. Pro pozdní výsev zvolte odrůdy vhodné pro celoroční pěstování (třeba Tercia nebo Viola). Výběr odrůdy je pro úspěšné pěstování velice důležitý. Typům určeným pro časné pěstování se nemusí na zahrádce dařit v horkých dnech, bulvičky mohou vyrůst malé nebo rostlinky rychle vytáhnou do květu – a jakmile ředkvičky začnou kvést, už nebývají chutné.

Semínka nevysévejte nijak hustě – zhruba tři centimetry od sebe, asi jeden až dva centimetry hluboko. Mezi řádky nechte zhruba 10 centimetrů. Aby bulvičky mohly růst, musejí mít dostatek místa. Proto až rostlinky vzejdou, protrhejte je – jak říkají zahradníci, vyjednoťte je. Vytrhávejte zejména rostlinky neduživé a malé a růst dál nechte jen ty silné a zdravé. Při vyjednocení jsou bulvičky na jídlo většinou ještě moc malé, ale pochutnat si můžete na listech.

Půdu v ředkvičkovém záhoně udržujte vlhkou, ale rostlinky nepřelévejte. Ve vlhkosti se totiž snadno množí plísně a zelenina by mohla začít uhnívat. Dostatečná zálivka a stejnoměrná vlhkost půdy vám pomohou k dobré úrodě. Zabráníte tak i praskání bulviček, ke kterému dochází právě kvůli nedostatku vody.

Pravděpodobně vás nebude bavit jíst ředkvičky každý den. Výsev si proto rozplánujte v rozestupu dvou týdnů. Jestliže už je venku vedro a na záhony praží slunce, připravte ředkvičkám stínění. Za parných letních dnů totiž právě kvůli horku a přímému slunečnímu svitu snadno dřevnatějí. Vysévat je můžete i mezi ostatní plodiny – například jako mezisadbu do salátu, celeru, cibule nebo mrkve. Než kořenová zelenina vyleze, ředkvičky sklidíte.

Úrodu vám mohou pokazit škůdci, zejména dřepčíci (tmavě zabarvení brouci) a květilky (mušky, jež rády napadají zeleninu). Ochrana je snadná – záhon s ředkvičkami zakryjte hned po výsevu bílou netkanou textilií, kterou koupíte v zahradnictví, a nechte ho přikrytý, dokud se ředkvičky nevyklubou. O zeleninu se nemusíte obávat, textilie propouští světlo i vodu. Dřepčíkům vyhovuje teplo a suchá půda, účinnou prevencí je tedy vydatná zálivka.

Ředkvičky budete sklízet podle počasí a teploty za 30 až 40 dní. Každá odrůda má bulvičky jinak veliké, některé jsou podlouhlé, jiné kulaté. Nenechávejte je v půdě příliš dlouho, raději je zpracujte. Přezrálé mohou praskat a hořknout. Zkuste ředkvičky třeba naložit do kořeněného láku nebo z nich uvařte smetanovou polévku.

Vypěstujete si letos ředkvičky?