Článek
Metabolický syndrom jako takový sám o sobě onemocněním není. Podle MUDr. Marie Skalské, zakladatelky a lektorky ProFit Institutu, je spíše vykřičníkem poukazujícím na vysoké riziko onemocnění srdce, cév a cukrovky 2. typu. Vyznačuje se pěti rizikovými faktory. Podle odborníků jím trpíte, objevují-li se u vás alespoň tři z nich.
5 rizikových faktorů
- Nitrobřišní obezita – obvod pasu u ženy vyšší než 88 cm -
- Zvýšené krevní tuky (více než 1,7 mmol/l) nebo léčená porucha krevních tuků -
- Snížený příznivý HDL-cholesterol - u žen méně než 1,3 mmol/l – nebo hypolipidemická terapie (hypolipidemika = léky na snížení cholesterolu)
- Zvýšený krevní tlak - 130/85 mm Hg nebo léčba antihypertenzivy (léky na vysoký krevní tlak)
- Zvýšená glykemie nalačno (hladina krevního cukru po 8 hodinách bez jídla více než 5,6 mmol/l), nebo léčba diabetu - 5,6–6,9 mmol/l
Pokud se u vás objeví více těchto faktorů najednou, máte zaděláno na potíže. Jejich negativní dopad se totiž vzájemně násobí. Nacházení pacientů s metabolickým syndromem má tak podle MUDr. Igora Karena, praktického lékaře, místopředsedy Společnosti všeobecného lékařství a odborného garanta pro metabolický syndrom a diabetes, velký význam při prevenci kardiovaskulárních chorob i diabetu 2. typu. Prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., přednostka interní kliniky, geriatrie a praktického lékařství z Brna, dodává, že metabolický syndrom ve stáří navíc zrychluje úbytek soběstačnosti a je zodpovědný za vyšší výskyt demence.
Ohroženi jsou i štíhlí jedinci
Paradoxem je, že metabolický syndrom může mít i hubený člověk. „Rizikové faktory, jako třeba lehce vyšší tlak či léčená hypertenze, vyšší hodnoty triglyceridů a nízké hodnoty HDL cholesterolu či vyšší hodnoty glykémie či léčený diabetes, se totiž mohou vyskytnout až u 20 procent populace, která není obézní,“ vysvětluje Igor Karen. Proto by měl každý znát svůj krevní tlak, krevní cukr a celý lipidogram (koncentrace tuků v krvi). K tomu stačí jednou ročně navštívit praktického lékaře, který může tato vyšetření provést.
Na vině je nezdravý životní styl
Hlavní příčinou metabolického syndromu je podle oslovených odborníků jednoznačně nezdravý životní styl s minimem pohybu a špatným jídelníčkem. Ten bývá typický nedostatkem vlákniny, nadbytkem nevhodných tuků, jednoduchých sacharidů a soli. Často však pomohou i zcela jednoduché změny stravovacích a pohybových návyků.
Podle lékařky Marie Skalské je nejúčinější prevencí metabolického syndromu aktivní životní styl. Ten předpokládá nejen pestrý jídelníček s dostatečným příjmem energie z ovoce, zeleniny a kvalitních tuků, ale také účinné mírnění stresu, dostatek spánku a pohybové aktivity. „Obecně lze doporučit, že aerobní fyzická aktivita by měla trvat 30–40 minut minimálně 3krát týdně, optimálně 5krát týdně a ideálně 7krát týdně, tedy každý den,“ dodává lékař Igor Karen. Ten ale razí zásadu, že doporučení fyzické aktivity by mělo být ryze individuální v závislosti na aktuálních dispozicích daného jedince.
Tip: Chodit může každý! Zkuste to i vy podle našich článků: 10 000 kroků denně: Neuvěříte, co se s vaším tělem opravdu stane, když začnete chodit! a Nebaví vás běhat? Shazujte kila chůzí! Stačí dodržet těchto 5 pravidel či Proměna Heleny (35): Místo běhání vsadila na chůzi. Za 4 měsíce zhubla 26 kilo.
Objevili jste u sebe některé z uvedených příznaků? A máte i zkušenost s jejich úpravou pomocí životního stylu?