5 otázek o těhotenské cukrovce

Přestože těhotenskou cukrovkou u nás trpí 1 % těhotných, patříte možná právě vy k ženám, které by se o této metabolické poruše chtěly dozvědět více. O své zkušenosti se s vámi podělí maminky, které si jí prošly. Na naše otázky pak odpovídal porodník Michal Koucký a gynekolog Bronislav Hošek.

Těhotenská cukrovka je definovaná jako porucha metabolismu cukrů (porucha látkové výměny), která se projevuje nedostatečným působením inzulinu v těle. Inzulin je přitom hormon produkovaný slinivkou břišní, který jednoduše řečeno pomáhá zpracovávat cukry ze stravy.

„Porucha vzniká na úrovni takzvaných inzulinových receptorů, což jsou hormonální ,vstupní brány' pro působení inzulinu v lidských buňkách. V důsledku poruchy působení inzulinu dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi – glykémie – a v moči,“ popisuje MUDr. Michal Koucký. Aby se hladina dostala opět do normy, musí se těhotenská cukrovka léčit, jinak by mohla ohrozit plod i matku. „A jedinou možností, jak ji odhalit, je podstoupit mezi 24. až 28. týdnem těhotenství glukózový zátěžový test označovaný také OGTT. U rizikového těhotenství se provádí i dříve,“ doplňuje MUDr. Bronislav Hošek.

Riziko těhotenské cukrovky se zvyšuje s věkem matky. Matka musí být opatrná hlavně vůči svému plodu, který se zvýšené hladině cukru v matčině krvi brání tím, že začne produkovat více vlastního inzulinu. A vzhledem k tomu, že je to růstový hormon, plod přibývá rychleji na váze.

„Zvýšená hladina cukru v krvi proniká přes placentu k dítěti, kde následně může vést ke komplikacím. Při déletrvající vyšší hladině cukru v krvi matky hrozí nebezpečí porodu velkého plodu, který má pak vyšší riziko onemocnění cukrovkou v dospělosti,“ vysvětluje dále Bronislav Hošek a dodává, že z tohoto důvodu je budoucí maminka s těhotenskou cukrovkou pravidelně sledovaná na diabetologii a gynekologii, kde jsou kontroly častější včetně ultrazvukového vyšetření růstu plodu a měření průtoku krve pupečníkem.

K dalším komplikacím při neléčené těhotenské cukrovce patří i hypoglykémie neboli snížený obsah cukru v krvi miminka po porodu. V těhotenství mělo totiž zvýšený přísun cukru od matky, který ovšem s přestřižením pupečníkové šňůry skončil.

Už vám bylo třicet let? Měly jste cukrovku v prvním těhotenství? Trpěla touto poruchou vaše matka nebo někdo z rodiny? Máte málo pohybu, jste obézní a kouříte? Pokud vaše odpověď alespoň na jednu z těchto otázek zní ano, zbystřete! Tohle všechno jsou totiž rizikové faktory, které ukazují na fakt, že by se u vás těhotenská cukrovka také mohla objevit. Stejně jako u mé kamarádky Ivany.

„Měla jsem diabetes při prvním těhotenství, ale hladinu cukru se mi podařilo omezit lehkou úpravou jídelníčku. Zato nyní je to děs. Jsem v 8. měsíci těhotenství a držím hrozně přísnou dietu. Nejhorší je, že nemůžu ukojit své těhotenské chutě a hrozí mi píchání inzulinu a porod v Plzni, kde jsou prý specializovaní na takové případy,“ svěřuje se nastávající maminka Ivana z Ostrova u Karlových Varů.

Podle MUDr. Michala Kouckéhovětšině žen s těhotenskou cukrovkou stačí dieta. Ta se musí držet do konce těhotenství i celé šestinedělí. Pokud dieta nestačí, pak se přistupuje k nasazení inzulinu. „Základem je omezení přísunu cukrů, což je asi 250 gramů sacharidů denně. Zahrnuje to však nejen sladké, ale například i takzvané skryté cukry. Proto dochází také k omezení ovoce, bílého pečiva či brambor,“ uvádí Michal Koucký.  

„Nejvíc mi vadilo, že jsem musela všechny potraviny vážit a počítat sacharidy, pak je konzumovat jen v určitou hodinu. Když jsem měla hlad, dojídala jsem se samotnou šunkou, jelikož ta sacharidy nemá žádné. Při druhém těhotenství jsem pak již cukrovku neměla a byla to obrovská úleva,“ říká čtenářka Jana Janečková a dodává, že na druhé straně není prý těhotenská cukrovka zas tak hrozné omezení, protože jsou horší věci, které těhotenství komplikují.

A své si prožila i čtenářka Aranka, která měla po testu na těhotenskou cukrovku velmi špatné výsledky. „Nakonec to dopadlo tak, že jsem si poslední tři měsíce až 5x denně píchala inzulin a držela přísnou dietu. Musela jsem se naučit s injekčním perem, naměřit si dávku a píchnout inzulin před každým jídlem. Pak zase tak hodinu po jídle si píchnout do prstu a změřit glykémii. První dny jsem volala doktorce a brečela, že mám glykémii vysokou a že mám pořád hlad,“ popisuje čtenářka, která se prý ale nakonec se vším sžila a odměnou jí byl krásný zdravý syn Matýsek.

Těhotenská cukrovka začíná většinou ve druhé polovině těhotenství a končí porodem. A při něm nese cukrovka jediné zásadní opatření. „Pokud je těhotná již na inzulinu a plod je odhadem dle ultrazvuku těžší než 4000 gramů, preferujeme císařský řez. Takové děti jsou totiž nejen velké, ale mají i poměrně objemný hrudník, takže se zvyšují rizika způsobená klasickým porodem. U matky pak hrozí větší porodní poranění hráze, ale například i ruptura (roztržení) dělohy,“ dodává Michal Koucký.

Další zajímavosti nejen o těhotenské cukrovce se dozvíte také v našem předchozím článku: Jak vám cukrovka změní život? .