Článek
Je to možná právě i adrenalinem, který strávníci prožívají při konzumaci těchto jídel. A nebo jsou to skutečné delikatesy, který za ten hazard zkrátka stojí. Těžko říct, dokud tuhle pětici nebezpečných lahůdek neochutnáte...
1. Sannakji
Lahodí vašemu jazýčku chuť mladých chobotniček? A co takhle dát si je zaživa? Sannakji je velmi populární specialita korejské kuchyně, kterou však zvládnou jen hodně otrlí gurmáni.
Příprava pokrmu spočívá v tom, že se malé chobotničky sice nakrájejí, ochutí sezamovým olejem, ale i nadále zůstávají živé a na talíři se hýbou.
Už velká spousta lidí ale za tenhle drsný gastro zážitek zaplatila životem. Chapadla se totiž mohou při neopatrné konzumaci a nedostatečném rozžvýkání přisát na hrdlo, a konzumenta tak udusit.
Malé chobotničky se ještě na talíři hýbou, neboť se snaží uniknoutFoto: Profimedia
2. Fugu
Asi nejznámějším živočichem, který zabíjí po své smrti, je ryba fugu. Japonská specialita, již jezdí ochutnávat lidé z celého světa, je nebezpečná ve chvíli, kdy ji kuchař špatně připraví.
Játra, kůže a pohlavní orgány ryby fugu totiž obsahují jed tetrodotoxin, který je údajně mnohokrát jedovatější než kyanid. Způsobuje ochrnutí svalstva a dokáže člověka zabít rychle i v nepatrné dávce.
Jedovaté části ryby se tak musí při přípravě pokrmu obratně odstranit, jeden špatný řez může způsobit tragédii. V Japonsku má proto na servírování ryby fugu licenci jen několik kuchařů.
3. Cassava
Cassava neboli maniok jedlý svou chutí připomíná sladké brambory. Jedná se o kořenovou hlízu, která se používá k výrobě tapioky, čili škrobu, který je velmi důležitou součástí jídelníčku v Africe, Jižní Americe i v některých částech Asie.
Cassava však musí být velmi důkladně uvařená, aby se mohla jíst. Při konzumaci v syrovém stavu se totiž uvolňuje enzym, který se přeměňuje v jedovatý kyanovodík. Proto pozření jinak výživné cassavy může člověka i zabít.
Cassava se musí před konzumací dostatečně uvařit. Jinak by vás mohla otrávitFoto: Profimedia
4. Hákarl
Islanďané si jako svůj národní pokrm zvolili skutečně delikátní záležitost – maso z grónského žraloka. Má to ale jeden háček, tento druh žraloka nemá močové cesty, takže mu veškeré toxiny a odpadní látky zůstávají v těle.
Hákarl, údajně velmi výtečné jídlo, se tedy připravuje tak, že se žralok vykuchá a nechá se čtyři až pět měsíců kvasit. Během tohoto procesu by se všechny nebezpečné toxiny měly odplavit.
Nejednou však selhal lidský faktor a hostům byla naservírovaná pochutina ze žraloka, který se nekvasil dostatečně dlouho. V takovém případě se konzumenti mohou otrávit.
5. Casu marzu
Slavnou sardinskou pochutinou, kterou se zabývala i Evropská unie, je ovčí sýr Casu marzu. Co je na něm pro někoho tak přitažlivé, pro jiné naopak tak moc odpudivé? Nepochybně způsob výroby.
Sýr je totiž ve výrobním procesu záměrně infikován červíky, respektive larvami sýrodky drobné. Tisíce těchto červů sýr po dobu dvou až tří měsíců pojídají. Jejich trávicí trakt způsobuje efektivnější rozkládání tuků a díky jejich aktivní činnosti získá Casu marzu výjimečně jemnou chuť a konzistenci.
Konzument pak pochutinu pojídá i s červy. Ti se však mohou provrtat střevními stěnami, a způsobit tak vážné problémy.
Mnohem horší ale je, když se nesprávně odhadne zralost sýru a Casu marzu se podává ve chvíli, kdy už jsou larvy mrtvé. Rozklad jejich těl totiž způsobuje výraznou toxicitu produktu.
Na jakou z těchto dobrot byste si troufli?
