5 let první dámou aneb Co všechno změnila Ivana Zemanová?

Několikrát jsem přemýšlela, zda si před pěti lety Ivana Zemanová vítězství svého muže v prezidentských volbách doopravdy přála. Zda v ní nebyl rozpor ženy, která manžela samozřejmě podporuje a raduje se z jeho úspěchů, ale zároveň by raději zůstala „neviditelná“ ve svém vlastním světě.

Ať tak, či tak, je známo, že stát se první dámou ji rozhodně nelákalo. Její post dokonce chvíli zaujímala dcera Kateřina (24), které tehdy bylo čerstvých devatenáct let. Jenže po pár skandálech to nakonec vzala maminka pevně do rukou – jak už to tak bývá v rodině zvykem – a začala se s novou rolí první dámy České republiky sžívat.

Není se ani moc čemu divit, že svoji roli nepřijímala s nadšením. Vžijme se do její situace. Muž byl v důchodu, usadil se na chalupě a ona pracovala v Praze – manželé se tak vídali především o víkendech. Navíc se nezdá, že by Ivana Zemanová stála o pozornost publika, je ráda sama, případně v okruhu svých nejbližších.

A najednou se z ní stala nejvýše postavená žena České republiky, od které se očekává, že bude na veřejnosti vidět, bude vzorem pro ostatní ženy, bezmeznou oporou svého chotě a ještě bude dobře vypadat. A to není povrchní požadavek – prezidentova žena reprezentuje nejen manžela, ale celou zemi.

S takovým úkolem zpočátku Ivana Zemanová dost bojovala, ale po pěti letech na Hradě se ve své roli docela zabydlela. V některých směrech jí to jde lépe, jinde zase hůře. Podobně jako její předchůdkyně i ona se začala věnovat dobročinnosti. Třebaže zprvu svoji charitativní organizaci zakládat nechtěla, dnes je tomu jinak.

Brzy po inauguraci, na jaře 2013, si pod ochranná křídla vzala Fond ohrožených dětí, pro který slibovala shánět peníze i slovo přímluvy, kdyby to bylo potřeba při některých jednáních fondu. A během prvního roku v úřadě založila vlastní nadaci, která pomáhá nejen dětem, ale i dalším znevýhodněným skupinám, jako jsou senioři nebo lidé v nouzi. Začala objíždět kraje a zařízení, osobně se setkává s mnoha lidmi a tím vším si postupně získává sympatie veřejnosti.

Svým vystupováním a aktivitami se lidem přibližuje, ale na rozdíl od některých zahraničních prvních dam se pravděpodobně nikdy nestane módní ikonou – což ale ani není její povinnost. Namísto kostýmků a módy podle posledních trendů vyznává spíše obyčejnější oblečení, které podtrhuje její povahu – nikdy příliš nevyčnívat z davu. Bohužel, leckdy se její snaha mine účinkem a Ivana Zemanová na sebe nechtěně upozorní nevhodně zvoleným modelem. Ne že by v sobě neměla ženskost – jen ji neumí (anebo možná ani nechce) správně prodat a necítí se v tom.

Jeden takový přešlap, který to nepřímo dokazuje, se stal v květnu 2016, kdy se zúčastnila slavnostního otevření sté dětské skupiny. Ty slouží jako jakási alternativa školek a firmy je často zřizují pro své zaměstnance – a tehdy to bylo na letišti v Čáslavi. Svou bezprostřednost Ivana Zemanová dokázala, když si oblékla neforemnou uniformu, která jí přidala pár kilogramů navíc a ubrala dost na ženskosti.

Nic proti uniformě, ale pro první dámu by se jistě našla i lépe padnoucí, ve které by nevypadala, jako by si právě odskočila ze skautského tábora, kde vypomáhala v kuchyni. A dojem by určitě vylepšilo, kdyby byla Ivana Zemanová nalíčená a učesaná.

Takových vybočení, i když ne vždycky jim sekundovalo armádní oblečení, má za pět let Ivana Zemanová více. Nicméně musí se nechat, že její styl za posledních pět prošel dost význačnou změnou. A to k lepšímu.

První volební období začínala první dáma s hnědými vlasy střiženými na delší mikádo, prostříhanou ofinou a sukněmi délek nelichotících její postavě. Jak šel čas a sem tam se ozvala kritika jejího stylu, začala se délka sukní zkracovat ke kolenům a změnou procházely i vlasy – z Ivany Zemanové se postupně stala blondýnka. Současná barva sice není to pravé ořechové, jemné brunetce by více seděl maličko tmavší odstín, nicméně celkové vzezření je mnohem lepší.

Proměny doznalo i její vystupování. Zatímco v prvních měsících úřadu bylo možné pozorovat úsměv na rtech první dámy jen zřídka, v současné době je její výraz veselejší. A zatímco se před pěti lety držela zpátky, pro letošní prezidentskou volbu se aktivně zapojila do manželovy kampaně – sama sbírala podpisy, a dokonce se nezdráhala na podporu svého muže několikrát vystoupit v médiích. Konečně tak veřejnosti ukázala další část své osobnosti, která byla do té doby skryta.

Je tedy vidět, že Ivana Zemanová na sobě pracuje a dělá maximum, aby byla svému muži nejen oporou a dobrou manželkou, ale zároveň i reprezentativní partnerkou, jakou jeho funkce vyžaduje. I když z ní zřejmě nikdy nebude vyzařovat taková noblesa, jako třeba z Hany Benešové (†89), rozhodně nikdy nebude ani další Martou Gottwaldovou (†54), tedy první dámou, která byla lidu pro smích. Ale hodnotit, jak se Ivana Zemanová zapíše jako první dáma do českých srdcí a do historie, je ještě hodně brzy.

Jak na vás působí první dáma Ivana Zemanová?