5 kroků, jak si založit kompost na zahradě

Ve skutečnosti je založení i udržování kompostu jednoduchou záležitostí, kterou zvládne každý začátečník. A co víc, v kompostu získáte skvělý nástroj k recyklaci, v němž zužitkujete téměř všechen organický odpad a který se vám za to „odmění“ substrátem plným živin, které vašim rostlinkám zajistí vše, co potřebují (už žádná chemická hnojiva).

Kam na zahradě kompost umístit? Nejlépe se pro něj hodí polostinné místo, jež zaručí, že bude v kompostu udržována stálá vlhkost, ale na druhou stranu také teplo. Tyto dva atributy totiž pomohou kompostu ve snazším zrání.

Tradiční komposty jsou samozřejmě dřevěné (tedy v podobě dřevěných ohrádek). Pokud se vám ale nechce pouštět se do stavby ohrádky nebo jste kutil-začátečník, pořiďte si kompostér. Na trhu jich najdete velké množství, takže si můžete vybrat, jaká velikost se hodí právě na vaši zahradu. Můžete rovněž ukládat odpad zcela volně na jedno místo na zahradě (do kupky), ovšem takovému kompostu trvá zrání déle (neudrží se v něm tolik tepla a vlhkosti) a navíc nepůsobí právě esteticky.

Na místě, které jste pro kompost vybrali, by měla být přístupná pouze půda – je tedy třeba vytrhat případnou trávu. V žádném případě nestavte kompostér například na beton a podobné neprodyšné povrchy, přes které by se k jeho obsahu nedostaly žížaly společně s dalšími půdními organismy. Ty totiž hrají ve zrání kompostu zásadní roli.

Máte vybrané místo, vyčištěný povrch, na který kompostér přijde, můžete tedy začít. Na dno kompostéru (na volnou půdu) dejte vrstvu slámy a nalámaných větviček. Ta zajistí kompostu vzdušnost, ale nezabrání vstupu půdních organismů dovnitř.

Na tento základ již můžete vršit odpad ze zahrady, ale částečně také z domácnosti.

Do kompostu můžete dát prakticky jakýkoli rostlinný odpad – tedy posekanou trávu, shrabané listí, ještě nevykvetlý plevel (pokud by se plevel v kompostu vysemenil, měli byste ze substrátu spolehlivého šiřitele těchto nepřátelských rostlinek), ale také zbytky zeleniny či ovoce (včetně toho exotického, jako jsou třeba banány nebo citrusy) nebo například kávový lógr či čajové sáčky (ujistěte se však, že jsou papírové, nikoli plastové), dřevěné piliny a popel ze dřeva. Recyklovat se v kompostu dají také některé druhy papíru (například papírové kapesníčky nebo třeba pokládky od vajíček).

Pozor si dejte na cokoli neorganického původu, to do kompostu rozhodně nepatří (sklo, plasty, kámen, textilie, noviny a časopisy apod.). Dále by do kompostu vstup zakázán měly mít rostliny napadené nejrůznějšími chorobami a škůdci, vyvarujte se také zbytkům z kuchyně živočišného původu.