Magická svatojánská noc se blíží. Které bylinky trhat a jak si podle tradic vrátit mládí?

O téhle noci se říká, že je magická. Slaví se 23. června a je svátkem letního slunovratu. Příroda je v rozpuku, louky vykvétají barevným kvítím a divokými bylinami. Vzduch je prosycený pryskyřicí. Příroda se otevírá a nabízí kousek ze své tajuplnosti, kterou si můžete podle tradic našich předků natrhat společně se svatojánským kořením.

Abyste si svatojánskou noc užily, nemusíte s sebou tahat kyvadla, tarotové karty ani knihy o okultismu. Raději přidejte do košíku nůžky na stříhání bylin, herbář, láhev s vodou, víno, svíčku, zápalky a šálu, kdyby vám bylo chladno. Ale svatojánské noci bývají teplé. A živé. Možná zahlédnete i světlušku.

Naši předkové věřili, že je svatojánská noc kouzelná. Nezadaným přinášela milence a ženichy, zadaným smývala z tváří starosti i vrásky. Slaví se snad odpradávna. Keltové vzdávali hold bohyni Matce a ani po příchodu křesťanství svátek neutichl – 24. června má svátek Jan Křtitel. Vyberte si místo, kde samy nebo s partou kamarádek uspořádáte svoji svatojánskou slavnost. Může to být louka u lesa, v jejíchž záhybech bude vykvétat třezalka – tajemná svatojánská bylina. Nebo si zajděte k řece, u níž třeba narazíte na divokou mátu, seberete si z proudu kamínek pro štěstí a opláchnete si nohy. Líbit se vám bude také u studánky – pozorujte přírodu, omyjte si obličej. Voda má prý o svatojánské noci zvláštní moc. Omlazuje.

Kouzelná noc je velkou příležitostí pro ženy, které se nemohou dočkat milého. Prý ho tato tajuplná noc osvítí. Dívky se proto vydávaly škubat bylinky a květiny a vinuly je do věnečku. Hodily ho do vody a někde opodál ho vylovil jejich vyvolený. Nebo si ho pokládaly pod polštář a ve snu se jim jejich nastávající zjevil.

Věnec hrál barvami stejně jako svatojánské louky. Byly v něm kopretiny, chrpy, šípkové růže, vlčí máky, rozchodníky nebo netřesky. Aby měl věneček správnou moc, musel být uvinut ze sedmera, ještě lépe z devatera kvítí.

Dívka, která zatím neměla nikoho vyhlédnutého, mohla alespoň hádat, odkud milý přijde. Utrhla kopretinu a společně s tím, jak otrhávala okvětní lístky, odříkávala: chalupa, statek, zahrada, mlýn. Dnes by se hodila obměna: programátor, právník, lékař…

Neužije-li vás na pověry a navíc jste šťastně zadané, zajděte si na svatojánské bylinky. Příroda má právě teď nejvíc síly a přenáší ji i do bylinek – trhané o svatojánské noci budou ještě účinnější.

Třezalka, svatojánská bylina, kvete žlutě a poznáte ji podle toho, že když kvítek rozdrtíte mezi prsty, zanechá na nich červené stopy. Říká se, že je to krev Jana Křtitele. Na loukách objevíte divoký heřmánek a najdete i kopřivy, jež pročišťují krev. Sbírat můžete řebříček nebo kontryhel – oba patří mezi „ženské“ bylinky.

V trávě zahlédnete listy jitrocele. Nebojte se utrhnout květy lípy. Místy ještě bude kvést černý bez. Oslovit vás může divoká máta nebo mateřídouška. Porozhlédněte se také po hluchavce, která kvete drobnými bílými kvítky – právě ty se sbírají.

Až budete mít v košíku devatero bylin, na chvíli se zastavte. Jste-li blízko vody, omyjte si nohy. Zapalte svíčku nebo si uspořádejte malý táborák. Zatančete si. Anebo jen tiše poseďte na okraji louky.

Co se svatojánskými bylinami? Část nasušte na zimu, část zpracujte. Uvařte si svatojánský čaj a vypijte ho na oslavu – třeba sebe sama. Hrst bylin přelijte čtvrtlitrem vroucí vody a nechte asi deset minut louhovat. Nálev ze dvou hrstí bylin můžete zalít půllitrem vody, nechat asi půlhodinu stát a pak vlít do horké koupele.

Ze svatojánské byliny si vyrobte vlastní olej: kvítky třezalky napěchujte do sklenice, zalijte mandlovým olejem, uzavřete a nechte zhruba tři až čtyři týdny stát na slunci. Bude červený a používat ho lze například jako tělový olej.

Na zahradě pohroma, na talíři blaho: Naučte se používat plevel v kuchyni, je zadarmo a chutná skvěle