4 nemoci, které nemusí hned poznat ani lékař

Stanovení správné diagnózy je pochopitelně zásadní krok k úspěšné léčbě. Skutečnost, že je nemoc zanedbaná, nebo se pacient dokonce léčí na něco jiného, by mohla vést k řadě dalších zdravotních problémů.

Jaká onemocnění jsou z tohoto hlediska obzvlášť zákeřná?

O revmatoidní artritidě vznikla řada mýtů. Mnoho lidí má za to, že se jedná o onemocnění kloubů, což tak zcela není pravda. Jedná se o nemoc imunitního systému. Ten následně napadá klouby, ale může postihnout i jiné oblasti, a způsobuje chronickou bolest. Projevy se mohou objevit v jakémkoli věku.

Ze začátku se jedná o velmi obecné příznaky jako zvýšená teplota, hubnutí nebo zduřené uzliny. Až později se začínají vyskytovat otoky a snížená hybnost kloubů. Artritida kolem sebe ale často sdružuje i další nemoci, například syndrom karpálního tunelu nebo Sjögrenův syndrom a lékař tak často přičítá problémy právě jim. Plést se může také s jinými kloubními chorobami – třeba s častější osteoartrózou. Připomínat může dokonce i boreliózu. Podrobněji jsme se artritidě věnovali i v tomto článku.

„Dráždivý tračník je tak trochu diagnóza z nouze,“ komentuje specialistka na zdravotní prevenci a výživu Mgr. Margit Slimáková, Ph.D. Jak se nemoc projevuje?

„Jde o funkční onemocnění trávicího traktu, lokalizované v tlustém střevě, které se může projevovat nejrůznějšími zažívacími problémy, nemá však žádná objektivní kritéria pro diagnostiku. Prakticky to znamená, že diagnózu dráždivého tračníku získávají pacienti, kteří si stěžují na trávicí potíže a lékaři se nepodaří najít žádnou jasně definovanou příčinu, to jest po vyloučení všech ostatních nemocí trávicího traktu,“ doplňuje specialistka.

Podobné příznaky jako dráždivý tračník má mimo jiné třeba Crohnova nemoc, celiakie, rakovina tlustého střeva a různá infekční onemocnění.

Onemocnění, při kterém imunitní systém napadá mozek a míchu, se opět může podobat spoustě jiných zdravotních problémů. Nejednoznačné příznaky, jako jsou únava, slabost, časté změny nálad, brnění a snížení citlivosti končetin, se navíc liší v závislosti na konkrétním jedinci.

K určení diagnózy se musí vyloučit všechny možné choroby. Například nádorová a cévní onemocnění, chronické záněty, jako je lupus nebo vaskulitida a různá metabolická a degenerativní onemocnění. Na základě klinického obrazu pak diagnózu nejčastěji potvrzuje magnetická rezonance.

Organismus celiaka, který o své nemoci neví, tím pádem lepek běžně konzumuje, se proti složkám obsažených v lepku brání. Odpovědí je zmenšení sliznice střev pro vstřebávání živin, minerálů a vody a řada neurčitých příznaků, k nimž patří slabost, zažívací problémy, chudokrevnost nebo i deprese. Častokrát tak diagnóza celiakie lékaře ani nenapadne a léčí pacienta na dílčí potíže. Tedy se zaměřuje na podávání chybějících složek v těle.

„Při podezření na ni je nutné provést vyšetření krve na přítomnost protilátek proti složkám lepku, popřípadě se provádí biopsie střeva, kde se prokážou typické změny pro celiakii,“ vysvětluje dietoložka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. spolupracující s programem Vím, co jím.

Chyba při určení diagnózy nemusí být vždy jen a pouze na straně lékaře. Neignorujte varovné symtomy. Pokud vám předepsaná léčba nesedí, nikdo to nezpozoruje lépe než vy sami. Ve chvíli, kdy začnete mít vážné obavy, nestyďte se na cokoli zeptat. Vaše zdraví za tu námahu stojí.

Co vy na to?