4 největší zabijáci vztahu: Děláte některou z těchto věcí?

Internetová encyklopedie popisuje partnerství jako dlouhodobý a dobrovolný vztah, spojenectví, spolupráci, případně i osobní přátelství, včetně erotického. Přijde vám, že místo láskyplného souznění dvou milenců připomínáte spíš věčně nabroušené sourozence? Možná děláte chyby v komunikaci, tedy základním pilíři každého partnerství. Co se s tím dá dělat?

Americký psycholog a manželský poradce John Gottman identifikoval čtyři negativní způsoby komunikace, které nazývá „čtyřmi jezdci apokalypsy“. Podobnost s drastickými symboly z bible (mor, válka, hlad a smrt) není náhodná. Následující nešvary totiž mohou ve vztahu napáchat stejnou škodu jako tyto biblické hrozby ve společnosti. Takže na co byste si měli dávat pozor?

„Už nejsi tak sexy jako dřív, zlato!“ Au, kritika od milované osoby tak bolí! John Gottman říká, že často slyší lidi říkat, že oni kritičtí nejsou. „Kdekdo si myslí, že se jedná o upřímnost, férové jednání, či snad dokonce vtip. Ne každý si však uvědomuje, jak mocná slova mohou být,“ podotýká odborník. Souhlasí s ním i australská sexuální terapeutka Jacqueline Hellyer, která na svém blogu popisuje, že kritika není ani „užitečná“, ani „upřímná“: „Pokud partnera srazíte na kolena prostřednictvím výtek, ztratí ve vás důvěru a snížíte mu sebevědomí.“

Objevuje se ve vaší komunikaci opovržení, ponižování či pohrdání? „I sarkasmus je opovržení – o nějakou legraci v žádném případě nejde, třebaže se možná u některých výroků smějete od ucha k uchu,“ vysvětluje Jacqueline Hellyer s tím, že pohrdání ještě nikdy v nikom větší lásku a úctu k partnerovi nevyvolalo. Buďte proto ve střehu, jestliže u vás doma zní například tohle: „Prosím tě, tvůj názor mě absolutně nezajímá. A vůbec, ty jsi tady ještě?“

„Co jsem od tebe mohl očekávat? Nic, už jsem zvyklý. Chováš se jako svoje matka. A můžeš mi vysvětlit, co znamená ten tvůj nechápavý pohled?“ Agresivní komunikace zraňuje, ponižuje, vyčítá. Vždy je za ní ukrytá útočnost, která je podle odborníků častým odrazem osobních komplexů jedince. V tomto případě se nechodí daleko ani pro peprná a hrubá slova.

Vy nebo on nemáte zájem spolupracovat, nechcete se o ničem bavit, natož se hrnout do nějakých inovací, nápadů nebo zlepšení? Podle Jacqueline Hellyer tento typ stagnace zabraňuje jakémukoli pozitivnímu pohybu a je úplně jedno, zda je strnulý jen jeden partner, nebo oba. Užíváte-li výrazy jako „nechci“, „nemám zájem“, „odmítám“, „neřeknu“ či snad „je mi to úplně jedno, dělej si, co uznáš za vhodné“, pak je jakákoliv práce na budování a posouvání vztahu nemožná.

„Jsou-li tito čtyři ďáblové ve vašem vztahu pevně zakořeněni, je jen mizivá naděje, že takové partnerství bude pozitivní a zralé,“ dodává terapeutka s tím, že mnoho podobných postojů vzniká již v dětství. Jste z rodiny, kde byl sarkasmus považován za vtipný? Pak pravděpodobně praktikujete stejnou politiku i v současném partnerství. Nejlepší je poradit se se schopným vztahovým koučem, psychologem či mentorem, kteří k odstranění čtyř jezdců partnerské apokalypsy pomohou. Stačí jen chtít.

A jak to máte vy? Býváte vůči partnerovi sarkastičtí?