4 nejhorší reakce na urážku a křivdu: Tohle o vás vypovídají

Někdy to nestojí ani za řeč, mávnete rukou a jdete dál. Jindy však ve vás chování druhých vyvolá specifickou obrannou reakci. Jak se lidé brání a proč? Tohle jsou čtyři nejčastější obranné mechanismy: sice nejsou moc funkční, zato signalizují, že nejste v úplné psychické pohodě. Co o vás vaše reakce prozrazují?

Tohle pořekadlo zná asi každý, ale pravda je, že většinou moc nefunguje. Reagovat na drobnou poznámku či urážku jako čertík, co vyletí z krabičky, zasypat druhého urážkami, vulgarismy, či snad dokonce přistoupit k fyzickému násilí je chyba.

Někoho seřvat, dát dítěti pohlavek, kopnout do dveří... Na chvíli vám to možná uleví, ale jde jen o ventilaci aktuálního napětí – dlouhodobě si nepomůžete. Čas od času rupnou nervy skoro každému, ale pokud takhle reagujete běžně, není to v pořádku. „Za vztekem se totiž většinou někde hluboko uvnitř skrývá velká bolest. Otevřená rána, která vám, pokud ji nezahojíte a nezpracujete, znepříjemní celý život,“ říká vztahová koučka Iva Filipi ze Školy pro ženy.

Všímejte si, co vás vytáčí nejvíc. Nejspíš jde o věci, které souvisejí s vaším nezahojeným zraněním a mohou představovat vodítko k jejich pochopení.

Udělat si ze sebe legraci a brát i nepříjemné věci s humorem se hodí. Neplatí to však pro křečovitý úsměv a snahu potíže pomocí vtipů uměle zlehčovat. „Tohle dělají lidé, kterým se nechce problémy řešit, a odvádějí tak od nich pozornost. Někdy se i snaží druhého vtípky ponížit, dodat problému nedůležitou podstatu. Bývají to lidé, kteří neumějí formulovat své názory,“ tvrdí vztahový kouč Aleš Kalina.

Za úsměvem se mnohdy skrývá nízké sebevědomí, nechuť a strach cokoli řešit a zaujmout stanovisko. Někdy je však nutné postavit se věcem čelem. Proto je potřeba zapracovat na sebevědomí, a to klidně i s odborníkem.

Existují lidé, kteří jako by si libovali v roli oběti. Ukřivděný výraz, němá výčitka, nějaká ta slzička, útrpné povzdechy... To je jejich běžná reakce na cokoli, co je jim jen maličko nepříjemné.

Nikdo mě nechápe, nikdy se nikomu nezavděčím, nikdo mě neposlouchá... Jestli máte takové myšlenky často, uvízli jste v roli oběti. Je to ale vaše volba. „Problém vidíte kolem sebe, vnitřní pohled a dialog odmítáte. Pokud vám něco nevyhovuje, můžete to změnit. Ta změna ale musí vzejít od vás. Okolí je totiž jen odrazem vašich postojů. Takže když si budete myslet, že něco nedokážete, že jste obklopeni jen zlostí a křivdou, okolí se k vám bude přesně takhle chovat,“ varuje Iva Filipi.

Ano, jsou situace, kdy je nejlepší se otočit a odejít. Asi nemá cenu diskutovat s nepříjemnou prodavačkou, kterou už nikdy neuvidíte. Ale jakmile jde o spory s blízkými nebo třeba v práci, na které vám záleží, útěk rozhodně není správná volba.

Přesto řada lidí při jakémkoli drobnějším problému z bojiště utíká, izoluje se od ostatních a doma tajně pláče do polštáře. Opět platí, že tohle dělají jedinci, kteří v sobě mají velké nezahojené rány z minulosti, navíc jim chybí dostatek sebevědomí, aby dokázali prosadit svůj názor. Mnohdy jde o tíživé psychické problémy, s nimiž pomůže jedině odborník.

Jak tedy reagovat, když vám někdo ubližuje a dělá něco, co vám není příjemné? Zásadní je umět rozlišit, kdy má cenu se tím vůbec zabývat. Opravdu vám tolik záleží na tom, že má tričko jednu nitku nakřivo, takže budete řešit reklamaci do zemdlení? Někdy vyhrává ten, kdo se umí povznést a šetří síly na to, co je opravdu důležité.

Jsou však problémy, kterým je nutné postavit se čelem. Obzvlášť když jde o mezilidské vztahy či trápení spojené s prací. Odborníci se shodují, že většinu potíží lze vyřešit diskuzí, hledáním kompromisu, uměním trvat si na tom, z čeho skutečně nemůžete couvnout, ale také schopností ustoupit. Klíčem k úspěchu bývá upřímnost a zdravé sebevědomí!

Zdravé sebevědomí je základ životního štěstí. Když ho nemáte, napadají vás často hrozné věci – třeba 6 myšlenek, které zničí každý vztah.