Pravda o Češích: Šest nejhorších stravovacích návyků, kvůli kterým patříme k nejtlustším v Evropě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Češi jsou třetí nejobéznější národ v Evropské unii. Jak letos informoval Státní zdravotní ústav, výrazně nad zdravou mírou se pohybuje více než 60 % z nás. „Alarmující je v Česku i stále rostoucí počet obézních dětí. Jen u těch ve věku 13-17 let stoupl od roku '96 do současnosti podíl jedinců s nadváhou z 10 na 25 %,“ uvádí ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

Jsme na tom samozřejmě mnohem hůře než třeba Italové či Francouzi, známí pro své požitkářství. Tyto národy se naopak z hlediska výskytu obezity řadí mezi nejlepší. Co za tím stojí? Průměrný Čech nemá úplně dostatek pohybu, což ale není zásadní problém. Tím jsou nevhodné stravovací návyky. Tohle je plejáda těch nejproblematičtějších!

Velké porce, česká specialitka. Prokázal to i pár let starý výzkum společnosti Endenred, který sledoval stravovací návyky v zemích Evropské unie. Pro Čechy je při výběru jídla v restauracích takřka rozhodující velikost porce. Ta je zároveň i jedním z hlavních parametrů, zda jsou či nejsou s jídlem spokojeni. U jiných národů naopak obsazovala poslední příčky.

Typický český jídelníček obsahuje příliš mnoho příloh a naopak velmi málo zeleniny. Správný zdravý talíř by měl být složen ze třetiny hlavní bílkovinnou složkou (například libový steak, ryba, tofu), ze třetiny přílohou a z poslední třetiny zeleninou. Český talíř je ale většinou tvořen z fláku prorostlého masa a hromady těstovin, knedlíků či jiné přílohy.

>>>Jak propašovat vitaminy do dětských svačin?

Průzkum iniciativy Vím, co jím ukázal, že Češi solí třikrát víc, než je vhodné. Se svými 13–14 gramy soli denně se řadí ve spotřebě soli na druhé místo v Evropě, hned za Maďarsko.

„Denní dávka pro dospělého člověka by neměla překračovat 5–6 gramů, což představuje zhruba jednu kávovou lžičku. Tuto dávku je ještě možné považovat za bezpečnou,“ uvádí dietoložka Karolína Hlavatá.

Hlavním zdrojem soli v českých jídelníčcích jsou průmyslově zpracované potraviny. „Pečivo, sýry, pomazánky i uzeniny často obsahují v jedné porci polovinu denní dávky sodíku,“ varuje Karolína Hlavatá.

Poctivá gulášová, kulajda nebo hovězí s játrovými knedlíčky. K tomu ještě sem tam i kousek (spíš celý kus) pečiva… A až po tom následuje hlavní jídlo. Jedna z hluboce zakořeněných českých tradic je, co se udržování optimální váhy týče, dost problematická.

Polévka je sama o sobě většinou dost sytá. Pokud si ji dáte i s pečivem, měla by tvořit jedno samostatné jídlo. Rozhodně ne jenom předkrm k hlavnímu jídlu. Dostanete tak naráz do sebe spoustu kalorií, které byste si ale měli rozložit do celého dne.

Jen minimum Čechů čte nutriční hodnoty na obalech potravin. V průzkumu jsme dopadli spolu s Belgičany nejhůře. Zatímco lidé z jiných západních zemí se zasazují, aby nutriční hodnoty byly uvedeny u naprosté většiny balených potravin, například i u lahví vína, Čechy to nezajímá.

Lékaři obecně doporučují přijímat dvě třetiny tuků z rostlinných zdrojů a jednu třetinu z živočišných. Podle průzkumu Vím, co jím to Češi dělají přesně naopak. Oproti doporučením konzumují více živočišných tuků.

Dalším problémem je, že o zdrojích tuku takřka nepřemýšlejí. Nedokážou ani identifikovat velmi nezdravé trans tuky. „Ty se nejvíce vyskytují nikoli třeba v másle, jak si mnozí myslí, ale ve ztužených rostlinných tucích, které najdete v trvanlivém pečivu, levných cukrovinkách, náhražkách čokolád nebo v polévaných müsli tyčinkách,“ varuje Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Místo diety vylaďte trávení. Zrychlí se a kila půjdou dolů sama