3 signály, podle kterých poznáte otravu z jídla

Potencionálně škodlivé organismy obsahuje mnoho potravin. Většinou je zničí tepelná úprava. I tak jsou ale některé poživatiny rizikovější než jiné. Patří mezi ně nedostatečně upravené nebo syrové maso a vejce, nepasterizované mléčné výrobky a džusy, korýši a nemyté ovoce a zelenina.

Protože existuje mnoho různých druhů organismů, které mohou způsobit otravu jídlem, její příznaky a závažnost se liší. Doba od okamžiku nákazy do rozvinutí symptomů se může pohybovat v rozmezí od několika hodin do několika dnů. Jaké jsou tři nejčastější projevy, že jste se nakazili špatným jídlem?

Může být snadné zaměnit otravu za obyčejnou chřipku. Úvodním znamením, že je něco v nepořádku, totiž může být pocení a zvýšená teplota či horečka. Přidají-li se problémy se zažíváním, plynatost a křeče, zkuste si vzpomenout, zda jste v posledních dnech nesnědli něco podezřelého, viz výše. Pokud horečka přetrvává déle než 48 hodin, kontaktujte lékaře.

Nevolnost a zvracení přichází obvykle vždy, jejich načasování ale záleží na organismu, který je způsobil. Třeba listérie, bakterie nacházející se v mase, nepasterizovaném mléku a měkkých sýrech, může vyvolat symptomy kdykoliv během jednoho až čtyř týdnů od nakažení.

Na rozdíl od ní salmonela, vyskytující se ve vejcích, drůbežím mase a nemytém ovoci, spouští příznaky během 12 až 72 hodin.

Podle RNDr. Michaely Bebové, pražské biochemičky, je kritickým obdobím léto, kdy venku panují vysoké teploty. „Je potřeba být obezřetný u pokrmů, kam se přidávají syrová vejce, jako jsou třeba různé dresinky, ale i například u točených zmrzlin. Pozor by si měli dávat i ti, co rádi grilují – hlavně kuřecí maso by vždy mělo být důkladně propečené,“ upozorňuje. To se samozřejmě týká i jiných druhů masa, kuřecí je však k nákaze salmonelou nejvíce náchylné.

Podle typu průjmu můžete odhalit jeho původce. Nejčastější viník žaludeční chřipky, Norovirus, způsobuje vodnatý průjem, obvykle u dospělých. „Zdrojem bývají syrové mořské plody, jahody a maliny,“ informuje profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství v Brně.

E.coli, známá pro kontaminaci hovězího masa a syrové zeleniny, a Campylobacter, vyskytující se v drůbeži a vodě, mohou způsobit průjem krvavý. V takovém případě urychleně vyhledejte lékařskou pomoc.

Původcem kombinace průjmu a zvracení  zase může být stafylokok, typický pro hromadné stravování a distribuci nevařeného jídla – v létě hlavně zmrzlin.

Ačkoliv má většina nakažení jídlem mírný průběh a obvykle to samo odezní, pokud výše zmíněné příznaky nezmizí ani po 48 hodinách a přidruží se navíc svalová slabost a zmatenost, navštivte lékaře. Zanedbání situace může vyústit v poškození imunitního systému, ledvin, ve vznik artritidy nebo vysokého krevního tlaku a v případě otravy botulotoxinem ze závadných konzerv může hrozit až smrt. Některé potíže se navíc mohou projevit až po letech.

Po otravě jídlem je stěžejní doplnit tekutiny, abyste předešli dehydrataci. Pokud jste hodně zvraceli, začněte je zprvu podávat po lžičkách. Vhodné jsou minerální vody a sportovní nápoje, které doplní minerály a elektrolyty ztracené průjmem a zvracením. Vyhýbejte se kofeinovým a alkoholickým nápojům.

Jakmile žaludek udrží tekutiny, dopřejte mu po několika hodinách lehkou stravu. „Tradičně je doporučována ve vodě do měkka vařená rýžová kaše osolená a oslazená nebo řídké pyré z doměkka uvařené mrkve, také osolené a oslazené,“ radí profesorka Hana Matějovská Kubešová.

Znáte 7 protizánětlivých potravin, které pomáhají předejít rakovině?