10 zlatých pravidel pro čerstvé matky. Nebojte se!

Mateřství (obzvlášť pak první zkušenost s ním) je plné nejroztodivnějších emocí. A jak si poradit, když vás přepadne únava, smutek či strach (že to nezvládnete, že nejste dobrá matka, že na to nemáte…)? Vzpomeňte si na těchto 10 rad.

Když někoho milujete, vždycky se o něj nějakým způsobem bojíte. A v případě strachu o dítě tyhle běžné obavy vynásobte nekonečnem, protože mateřská láska je bezmezná. Jakmile přivedete na svět dítě, budete se prostě už navždycky bát.

Měnit se budou jen věci, které vás budou děsit (po strachu z neštovic u pár týdnů starého miminka přijde strach z pozdních návratů puberťáka a podobně). Je to normální, jen v sobě musíte vždycky najít sílu dítě pustit do světa a postavit se svému strachu čelem.

Mateřství není kvantová fyzika! Je to nejpřirozenější věc na světě a ženy ji zvládaly, co je svět světem. Tak proč byste to nezvládly zrovna vy?!

Stačí v podstatě „málo“. Dítě musíte především milovat, a na tom, zda zrovna snědlo ultra super bio přesnídávku, nebo spíš nahnilou švestku s červíkem, jeho štěstí nezávisí. Zapomeňte na studování výchovných metod, ten čas raději věnujte svému dítěti!

Můžou nastat situace, kdy si nebudete vědět rady. Nebudete si něčím jisté. To je v pořádku, musíte jen hledat odpovědi a rady na správném místě. A tím nejsou internetové diskuze anonymních matek, ani žádné super odborné knihy, ale vaše maminky nebo babičky. Reálné ženy se zkušenostmi!

Nesnažte se být dokonalé, nejde to. Každý rodič občas dělá chyby. Během prvních let budete mít milionkrát pocit, že nezvládáte. Že vaše dítě (vaší vinou samozřejmě) ještě neumí to či ono, že prádlo není vyžehlené, podlaha vytřená a podobně. Kašlete na to! Existuje jediné pravidlo – šťastná máma rovná se šťastné dítě. A co vás činí šťastnou víc? Vypulírovaná podlaha, nebo chvíle s vaším dítětem?

Věřte svým instinktům a tomu, že své dítko dobře znáte. Spadlo, pláče a vy se bojíte, jestli si nějak neublížilo? Věřte, že kdyby byl jeho pád opravdu vážný, poznáte to. Během mikrosekundy!

Jsou dny, kdy miminka propláčou hodiny a hodiny. A s narůstající únavou a pocitem bezmoci rostou obavy, co mu je, proč tak pláče. Někdy je odpověď snadnější, než si dovedete představit. Brečí prostě jen tak!

Pro obzvlášť malá miminka je navíc pláč jediný způsob, jak vybít energii. A tak pláčou, třeba proto, aby se unavila, dostala hlad a pak usnula. Nebo jen chtějí být s vámi, ve vašem náručí, cítit lásku. Nehledejte za každou slzičkou hned tragédii!

A ve chvílích, kdy vaše dítko pláče déle, než jste zvyklé, můžete se uklidnit i další věcí. Jednou přestane! Sice nevíte, jestli za minutu či za hodinu, ale světlo na konci tunelu tam je.

Najednou se od vás nechce hnout ani na krok nebo se začalo vztekat či se budí tisíckrát za noc, i když už předtím spalo od večera do rána? Nebo chce nosit jen jedno jediné tričko, koukat na jednu a tu samou pohádku pořád dokola?

Nepanikařte, není s ním nic špatně. Je to jen období, součást vývoje, které dřív nebo později přejde.

Mateřské mléko je samozřejmě to nejlepší, co můžete svému miminku dát, o tom není potřeba diskutovat. Proto, pokud to jde, kojte. A když to třeba někdy nejde úplně snadno, nevzdávejte to, zkuste požádat o radu laktační poradkyni nebo vašeho pediatra. Ale vždycky myslete na to, že kojení by měla být radost (pro vás i vaše dítě), nikoli zdroj stresu.

Takže jestliže se to z nějakých důvodů nedaří, prostě nemůžete kojit, nepokládejte to za svou prohru, nebo dokonce selhání. A nebojte se, i bez mateřského mléka bude vaše miminko zdravé a šťastné.

Naše Emilka už v tomhle věku pleny dávno nenosila. Cože? On má ještě dudlík? Pořád se v noci budí? To přece není možné!

Kašlete na všechny tyhle řeči, každé dítě je originál, šablony neexistují. Dělejte věci, jak je cítíte vy, a kdy máte pocit, že je na to vaše ratolest připravená. Je tu totiž ještě jedno zlaté pravidlo – do osmnácti mu to nezůstane! Nebo jste snad někdy viděli maturanta s dudlíkem v puse?

A máte ještě nějakou vlastní radu vycházející ze zkušeností?