Článek
První školní den je vždycky velká sláva, obzvlášť když je to pro vaše dítě jedno velké poprvé. S velkou aktovkou hrdě kráčí vstříc vzdělání a vám se nejspíš nedaří skrýt, jak moc vás dojímá, že je z vašeho miminka školák! V tu chvíli si vůbec neuvědomujete, jaké nepříjemnosti vás čekají. To byste totiž brečely doopravdy.
1. Svačiny
Každé ráno, i když zaspíte nebo je venku sněhová kalamita, musíte pro své dítko připravit zdravou, chutnou a vyváženou svačinu. Bez ní do školy jít nemůže! A tak mažete rohlíky, krájíte jablíčka, plníte lahvičky s pitím. Je to pěkná otrava, a vy s dojetím vzpomínáte na školku, kde byla dětem zajištěna kompletní strava.
2. Úkoly
Úkoly v první třídě? Brnkačka? No, počkejte, až po stodvacáté budete své ratolesti „klidným“ hlasem vysvětlovat, že na tužku příliš tlačí a že písmeno J musí zahnout doleva, nikoli doprava.
3. Třídní schůzky
Nejpozději na druhé třídní schůzce dojdete poznání. I vaše ratolest vykřikuje (nejspíš dost velké nesmysly), mluví sprostě (jasně, to odposlouchalo od třeťáků, ale odnaučit ho to musíte vy), píše jako čuně a je potřeba víc trénovat čtení.
4. Čtení
A protože jste se dozvěděli, že je potřeba trénovat čtení, tak se na to vrhnete. Když vaše dítě poprvé plynule přečte větu „máma mele maso“, budete štěstím bez sebe. Po čase se ale jeho slabikování, koktání a zadrhávání stane vaší noční můrou. Při pohledu na knihu (jakoukoli) se začnete nekontrolovatelně třást.
5. Já sám
Vzpomínáte, jak složité bylo období kolem, když vaše batole stále vykřikovalo „já sám“ a sápalo se po noži (ten chleba si ukrojím samo)? Je to tu zas! Akorát váš školák chce najednou sám chodit do školy i ze školy, chce vlastní klíče od bytu, a když jdete do divadla, je uražené, že ho musí hlídat babička. A vy se děsíte okamžiku, kdy mu tu samostatnost budete muset dopřát. Co když ho někdo unese, co když ho přejede auto, co když se ztratí? Najednou vám představa batolete s nožem v ruce přijde jako celkem neškodná legrácka.
6. Argument, na který nelze nic říct
Čím dál častěji uslyšíte větu „ale paní učitelka říkala“. A na to prostě nemáte co říct, je to neprůstřelný argument! Nechcete paní učitelce ničit autoritu, a hlavně nechcete, aby dítě ve škole v jakékoli situaci řeklo cokoli, co začíná větou „ale maminka říkala“.
7. Já nevím
V první třídě to nebudete ještě tak zlé, ale začne přibývat situací, kdy při pohledu do učebnice budete muset svému dítěti říct „já nevím“. Zadání ve cvičebnicích jsou totiž opravdu hrozně nejasně psaná a spoustu věcí jste samozřejmě zapomněli. Jenže přece nemůžete říct: „Promiň, já už si tohle nepamatuju, nikdy jsem to nepotřebovala.“
8. Věčné hledání
Ve školce mohlo vaše dítě zapomenout maximálně čepici. A teď? Penál, sešity, svačinovou krabičku, tělák, případně celou aktovku. Čeká vás několik let věčného hledání všeho možného. Tak pevné nervy!
9. Omluvenky
Týden u moře, pár dnů u babičky nebo jste prostě zaspali? Ve školce žádný problém, ve škole jedině s omluvenkou! A pozor, „rodinné důvody“ můžete použít maximálně dvakrát do roka, pak už je to podezřelé.
10. Kam s ním o prázdninách
Jarní, podzimní, vánoční a samozřejmě letní. K tomu nějaké to ředitelské volno, epidemie vší a podobně. Školáci mají strašně moc prázdnin! A vy musíte pokaždé řešit tu zapeklitou otázku: „Proboha, kam s ním?!“ Školky totiž většinou fungují (byť v provizorním provozu) i o prázdninách, jen ty letní musíte nějak překlepat. Škola je ale neúprosná a prázdniny jsou prostě prázdniny!
Tak co? Máte doma prvňáka a mažete svačiny?