10 největších chyb, které má na svědomí žárlivost

„Existují dva typy žárlivosti – chronická a běžná. Problematická je chronická žárlivost, kdy máte neodůvodnělý strach ze ztráty partnera a nejste schopni se žárlivosti zbavit, i když sebevíc chcete. Vzniká někdy již v době dětství, také během prvních vztahů, ve kterým můžete mít negativní zkušenosti,“ říká životní kouč Lenka Černá.

Která desítka prohřešků je tedy nejhorší?

Scénář napsaný žárlivostí je nesmírně pestrý. Od melodramatu přes hysterickou operu po horor! Žárlivec dokáže vyvolat hádky takových rozměrů, které jeho „nežárlivá“ drahá polovička nikdy nepochopí. Pociťuje v sobě totiž nutkání se neustále ujišťovat, mít vše pod kontrolou...

Co s tím? Nikdy nejednejte v emocích, pokud cítíte, že je váš stav „nezdravý”. Je lepší si počkat, vybublat, a až poté se snažit konstruktivně řešit. Každý by si měl zachovat svoji hrdost a nechovat se hystericky. Nevypadá to dobře, a navíc tím klesáte na hodnotě u partnerů.

Pro svého miláčka uděláte všechno, co mu na očích vidíte. Což by bylo v pořádku, kdyby se nejednalo o chování ze žárlivosti. Ta vás totiž nutí, aniž si to uvědomujete, působit až dotěrně. Pozor, ať drahou polovičku neodradíte…

Co s tím? Toto je chyba, protože se nechováte přirozeně a přizpůsobujete se. Takové chování vám není vlastní a po nějaké době vyplave na povrch vaše nespokojenost nebo přirozená forma chování, která nemusí být partnerovi příjemná.

„Kde jsi byl“, „Co máš dnes v plánu“, „Jak dlouho tam budeš“, „S kým tam jdeš“, „Kdo ti to píše?“ … dále asi není třeba pokračovat. Časté otázky podobného typu jsou pěkně otravné. A zákonitostí žárlivosti bohužel je, že se jejich frekvence zpravidla časem zvyšuje.

Co s tím? Je lepší se dohodnout na fungování ve vztahu a vzájemně se neomezovat. Když máte problém s důvěrou, je zapotřebí to řešit s odborníkem, protože je skutečně problém na vaší straně, nikoli na straně partnera.

Děláte maximum pro to, aby si všímal jen vás. Všechno, co děláte, na co myslíte, se točí jen kolem něho. Nemáte problém si vzít volno, i když to v práci skřípe, jen abyste byli s ním a měli ho pod drobnohledem.

Co s tím? Jedná se o přizpůsobování, které nikdy nedopadne dobře. Velmi úzce souvisí s bodem 2, chovejte se tedy raději tak, jací opravdu jste.

Snad nejčastější projev žárlivosti. Mobil, který zůstane na chvilku bez dozoru, peněženka, kapsy u kalhot, zapnutý počítač. To jsou lákadla, která vám nedají spát, protože pociťujete obrovskou touhu všechno prozkoumat a ujistit se, že jste pro miláčka vším.

Co s tím? Další nevhodná praktika, která váš vztah ubíjí. Do šmírování vás vede strach, který není zdravý a nikam vás nepřivede. Jen k dalšímu strachu, nejistotám a ve finále k výbuchu, který partnerovi předvedete, protože se nakonec neovládnete.

Zkřížit někomu plány je dost omezující. Pro žárlivce a jejich partnery však běžná denní rutina. Nejraději byste zatrhli úplně všechny vycházky, protože všude číhá nebezpečí v podobě sexy pasti s perfektní postavou.

Co s tím? Partnerský vztah a skutečná láska tkví ve svobodě. Tedy v poskytování i braní si svobody. Kdo se cítí v jakémkoli vztahu nesvobodný, bude z něj chtít dříve či později utéci. Kde se necítíte dobře, tam přece nezůstáváte. Tato praktika je tedy zaručeným receptem, jak vztah zničit.

Cítíte se občas (často) ukřivdění? Pravděpodobně ano, protože tento pocit k žárlivosti prostě patří. Naschvály však nejsou dobré řešení, pokud o nich přemýšlíte. Myšlenky a chování typu: „Myslím, že někoho má. Tak si taky najdu milence!“ rozhodně vedou ke zkáze celého vztahu. Vrátí se k vám jako bumerang!

Co s tím? Dělat naschvály je vztahově velice neinteligentní a taková praktika vás nikam neposune. Vztah přece není válka! Nahlížejte na něj jako na souznění, vzájemné porozumění a uvidíte, že se situace zlepší.

Nelíbí se vám něco na tom, jak se partner chová a co dělá? Řekněte mu to. Pokud však jako formu komunikace zvolíte výčitky, nepovede to k žádnému zdárnému výsledku.

Co s tím? Druhému ukažte takzvané zdrcadlo (odrážejte to, jak se chová, tedy v podstatě mu naservírujte stejnou situaci od vás), avšak musíte to dělat citlivě a v momentě, kdy je k tomu příjemná doba. Ne v době, kdy jste v emocích nebo se s partnerem dohadujete. Lidé se mění, když sami chtějí. Ne když jim to někdo přikáže.

Tohle nikdy nedělá dobrotu. Stěžovat si cizím osobám není nejlepší cesta, zvláště pak, pokud se jedná o společné kamarády nebo rodinu.

Co s tím? To skutečně dobrotu nedělá, navíc se jedná o manipulační techniku – nekalou techniku v komunikaci. Když ukážete, že si to myslí i ostatní, bude se váš partner cítit ještě hůře. A to není fér.

Zkoušíte svého miláčka prověřit různými fígly? Třeba si založíte nový účet jako tajemné krásky na sociální síti a pokoušíte se svého partnera na dálku dostat na rande? Anebo požádáte kamarádku, aby se ho pokusila sbalit? Chyba.

Co s tím? Nejen chyba, ale i obrovská ztráta času i vlastní hodnoty. Jakou hodnotu vůbec máte, když jste schopné dělat takové věci? Nebylo by lepší zapracovat na sobě a důvěřovat si, být tou královnou, kterou by měl partner dobývat? Je to přece lepší než být uplakanou dívenkou, co sedává v koutě...

O tom, že žárlivost může zničit i dlouhodobý a těžce budovaný vztah, se můžete přesvědčit v článku Žárlivost a její hranice. Chcete si přečíst zajímavé příběhy protkané žárlivostí a třeba se dozvědět něco nového? Pak zkuste článek: Žárlivost. Kdo za ni může?.

Prohřešků žárlivosti je opravdu hodně. Někdy je neskutečně těžké se jim vyhnout. Nyní už ale víte, jak na to. Chce to jen kapku trpělivosti a sebezapření. Uvidíte, že s trochou času získáte k partnerovi důvěru a možná, že pro vás tato nepříjemná vlastnost bude passé!