10 důvodů, proč vám doma hynou kytky

Také si myslíte, že jsou vaše květiny pěkně nevděčné? Denně je zaléváte, dopřáli jste jim exkluzivní místo na parapetu okna, a ony místo toho, aby rostly a zelenaly se, chřadnou a žloutnou? Možná se dopouštíte velmi časté chyby, což je přemokření. Zde jsou další chyby, které se mohou na kráse rostlin podepsat.

Přelévání je nejčastější chybou a důvodem, proč pokojové rostliny hynou. S výjimkou bahenních druhů, jako je třeba šáchor, nesmějí stát květinky stále v mokru. V příliš vlhké zemině kořeny nemohou dýchat, postupně uhnívají a rostlina bez zdravých kořenů je odsouzena k zániku.

Mnohdy vás může klamat sama zemina. Na povrchu je suchá, ale uvnitř se může skrývat ještě dost vláhy. Pomůže vám jednoduchý test se špejlí: vnořte ji do substrátu jako do koláče při zkoušení propečenosti. A stejně jako u těsta, když substrát ulpívá na špejli, je ještě vlhký. Jakmile vytáhnete špejli čistou, je čas na zálivku. Ideální je dát rostlině trošku vody denně. Troška přitom znamená, že voda nesmí v misce zůstat déle než čtvrt hodiny. Čím větší a tenčí listy rostlina má, tím více vody vypaří, a proto i vypije.

Bez vody nemohou žít žádné rostliny, výjimku tvoří téměř nezničitelné sukulenty s dužnatými listy, ve kterých si uchovávají zásoby vody na horší časy. Pokud dojde k zaschnutí rostliny, ale ještě není „na troud“, pokuste se o záchranu. Celý květináč ponořte na několik minut do kýble s vlažnou vodou. Přeschlý substrát, zvláště pokud obsahuje rašelinu, totiž vláhu hůře přijímá.

Důležitá je také kvalita vody, rostlinám prospívá měkká a odstátá, nikoli ledová.

Ztrácí rostlina svou krásu a sytou barvu? Má málo světla a potřebuje blíž k oknu. Dále od něj se bude dařit pouze rostlinám stínomilným, jako je třeba monstera, která je zvyklá dokonale využít i malou porci světla, jakou dostává v deštných pralesích. Naopak světlomilné rostliny budou prosperovat pouze na okenním parapetu nebo velmi blízko něj. Intenzitu světla znásobí bílé stěny, pomůže i zrcadlo. Nákladnějším řešením je zářivka, jež věrně napodobuje denní spektrum světla.

Kupodivu i nadbytek světla, přesněji slunce, může některým rostlinám způsobit velké problémy. Platí to například pro většinu orchidejí, které k životu potřebují světlo rozptýlené a jemné. Snesou sice trošku mírných ranních nebo večerních paprsků, ale polední slunce, ještě znásobené sklem, jim doslova popálí listy a rostliny chřadnou. Proto je umístěte k východnímu oknu nebo dost daleko od jižního či západního.

Pokojové rostliny se liší i v nárocích na teplotu, proto si je zjistěte dříve, než si daný druh pořídíte. Subtropické a středomořské druhy vyžadují v létě teplo, ale přes zimu často odpočinek v chladu při teplotách deset až patnáct stupňů, aby byly i další rok pěkné a vitální. Přezimovat mohou ve světlých halách, zimních zahradách. A třeba legendární kamélie bez osvěžujícího chladu nikdy nevykvete. Subtropickým rostlinám nevadí ani výrazné kolísání denní a noční teploty od jara do podzimu.

Nedostatek vzdušné vlhkosti rostliny obvykle přímo nezahubí, ale značně jim ubírá na kráse i zdraví. S výjimkou sukulentů, kterým ale nevadí, rostlinám dopřejte rosení. Rozprašovačem na květiny je můžete oblažit jednou i dvakrát denně. Nemáte na to čas? Pomohou odpařovače, misky s oblázky naplněné vodou v blízkosti květináčů a podobně.

Pokojové rostliny oživí interiér, ale bohužel se v bytech daří nejen jim, ale i hmyzu, který si na nich pochutnává. Nejčastěji je napadají svilušky, mšice, třásněnky a puklice na spodní straně listů. Rostliny je proto vhodné pravidelně prohlížet. Mšice uvidíte snadno, ale svilušky ne. Usvědčí je jemné pavučinky na spodní straně listů. Při prvním výskytu můžete nevítané hosty ničit mechanicky, třeba vatičkou na špejli nebo sprchou. Místo insekticidů pak zkuste pro lidi neškodný postřik na bázi oleje a lecitinu Biool, který škůdce zalepí, a tím i zničí. Na vajíčka však přípravky neúčinkují, proto je třeba postřik za týden či dva zopakovat.

Ještě hůře nežli škůdci se rozeznávají choroby, které způsobují mikroskopické houby a bakterie. Nejčastější jsou onemocnění způsobená právě houbami, které vytvářejí na listech hnědé, mokvavé skvrny. Poškozené části rostliny je třeba odstranit, rostlinu izolovat od ostatních, a pokud nemoc nezmizí, zkuste ji zachránit pomocí fungicidu ze zahrádkářských potřeb, kterým ji postříkáte podle návodu.

Kořeny rostlin brzy vyčerpají všechny důležité živiny, které mají v malém květináči. Proto jim je musíte pravidelně dodávat, jinak do krásy neporostou. Na výběr je množství hnojiv, z nichž se nejsnáze používají tekutá. Ta podle návodu rozmíchejte do konvičky a rostliny „nakrmte“ spolu se zálivkou. Můžete používat jedno univerzální hnojivo nebo speciální pro rostliny okrasné listem, pro druhy kvetoucí, palmy a podobně. Rostliny, které nesnášejí vápník, jako jsou orchideje a citrusy, je vždy lepší hnojit speciálními hnojivy. Od jara do podzimu je „přikrmujte" jednou týdně. V zimě se rostliny hnojí jednou za měsíc a ty, které zimují v chladu, se nehnojí vůbec. Vyzkoušet můžete i pohodlné hnojivové tyčinky a tablety, které vydrží měsíc i více. Ne vždy se však živiny z nich dostanou ke všem kořenům.

Pokud rostlina kořeny zcela vyplní květináč, nemohou narůstat další. Pokud ji pravidelně hnojíte, sice nezahyne, ale nebude dále příliš růst ani prospívat. Proto kupte svým rostlinám nový květináč a přesaďte je! Nejhodnější doba k přesazování je na jaře, květináč stačí o jedno či dvě čísla větší. U velmi velkých a těžkých květináčů se vzrostlými rostlinami, které už je technicky velmi obtížné přesazovat, alespoň vyměňte svrchní vrstvu zeminy a rostliny dostatečně hnojte.

Pokud se vyvarujete těchto chyb, snadno proměníte svůj byt v zelený ostrov plný rostlin. Hodně štěstí!