Barbora Šťastná (1973) pochází ze západních Čech, vyrůstala v Kynšperku nad Ohří a v Karlových Varech. Vystudovala dramaturgii na DAMU a scenáristiku na FAMU, divadlu a filmu se ale později věnovala jenom jako novinářka.

V letech 2010-2017 se ve svém Šťastném blogu zabývala různými podobami každodennosti. Blog inspiroval i její knižní debut Šťastná kniha a dvě pokračování (Jak jsem sebrala odvahu, Dobrá tak akorát). Je také autorkou humoristického románu Láska pro samouky, který byl v roce 2023 zfilmován pod názvem Život pro samouky.

Pro její psaní bylo zásadní setkání s neziskovou organizací Paměť národa. Jako editorka nahrávek pamětníků se denně setkávala s dramatickými příběhy z české minulosti. Dva z těchto příběhů inspirovaly také její romány. Samotářky (2022) vyprávějí osud tří generací žen, v jejichž rodině se z generace na generaci předává pocit jinakosti a tendence izolovat se od lidí. Tento pocit má kořeny v dávném traumatu z doby krutých padesátých let a násilné kolektivizace.

Zatím poslední román Hotel Atlantic (2023) popisuje putování československých Židů, kteří na začátku druhé světové války odešli z protektorátu a hledali bezpečné útočiště v Palestině. Jejich strastiplná cesta ale u břehů Palestiny neskončila. Směr jejich osudů dramaticky zvrátilo potopení lodi Patria.