Překyselení organismu je vážný problém. Hrozí ale v minimu případů a zázračné diety jsou nesmysl

Než začnete dumat nad tím, jestli pro vás hubnutí není obtížné proto, že jste překyselení, je třeba si uvědomit, že tady dochází k matení pojmů. Měli byste rovněž vědět, že různé detoxikační a odkyselovací kúry řeší problém, který ve skutečnosti lidé nemají. A to přestože o tom vychází spousta článků i knih, jež slibují, že vás zbaví překyselení a tím třeba artrózy nebo chronické únavy.

Je pravda, že existuje stav označovaný jako acidémie, při kterém má člověk skutečně v krvi nadbytek kyselých iontů. Jde však o vážný zdravotní problém, který se nijak nedá ovlivnit tím, co si dáte nebo nedáte k jídlu.

Acidémie může být vrozená, případně jde například o následek fatálních problémů třeba s ledvinami. Podobně existuje i alkalemie, problém s přílišnou zásaditostí v organismu. Odborně se takovému stavu říká poruchy acidobazické rovnováhy a mohou provázet také třeba chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční vady, mohou je způsobit také některé léky.

Nehrozí vám nemoc CHOPN? V nebezpečí jsou hlavně kuřáci

Za normálních okolností – a to se týká i člověka, jenž má například problémy s váhou nebo nežije zrovna zdravě – si tělo s různými kyselými látkami, které sníme nebo vypijeme, bez potíží poradí. Stejně jako si dokáže poradit s kyselými látkami, jež samo tvoří. Týká se to třeba kyseliny mléčné vznikající při déletrvající činnosti svalů. Tělo je umí neutralizovat a odpadní látky z nich vzniklé vyloučit dýcháním nebo močí skrz ledviny.

„Už změna pH krve o jednu desetinu vede k tomu, že člověk skončí na jednotce intenzivní péče. Je to totální hloupost,“ je k debatám o překyselení skeptický Pavel Suchánek, odborník na výživu ze společnosti FitBee. Podle něj jde jen o tahání peněz z lidí, kteří uvěřili, že když se jejich vnitřní prostředí dostane do rovnováhy, půjde jim hubnutí snáze.

Lidé, kteří svoje domnělé překyselení řeší, si ho často diagnostikují podle lakmusových papírků a vzorku moči. A skutečně mohou zjistit, že její pH je nižší než průměr, a že tedy je trochu kyselé. Jak však upozorňuje Pavel Suchánek, kyselost moči nevypovídá nic o kyselosti vnitřního prostředí. Podle něj může jít třeba o důsledek vyššího příjmu minerálních látek. Může za ním být také vyšší příjem bílkovin, dehydratace či hladovění.

Je nicméně pravda, že dlouhodoběji zvýšená kyselost moči může souviset například s vyšším rizikem vzniku ledvinových kamenů či osteoporózy. Je rovněž pravda, že některé potraviny přispívají k tomu, že naše moč je kyselejší – stále ale platí, že to nemá žádný vliv na celkové vnitřní prostředí našeho organismu. Jde například o maso, mléčné výrobky a obiloviny. Cestou však není tyto potraviny omezovat.

Snížením jejich konzumace by si totiž člověk zahrával například s nedostatkem bílkovin, což rovněž není žádoucí – důsledkem by byla třeba snížená imunita i sklon jíst o to více sladkostí, protože bílkoviny neboli proteiny jsou nejlepší na zahnání hladu. Nejlepší radou tu zůstává, aby se člověk zaměřil na co nejpestřejší stravu.

Někteří lidé se přece jen s jistým typem překyselení potýkají, týká se však jen jejich žaludku a problému zvaného reflux, kvůli němuž se jim část kyselého žaludečního obsahu vrací do jícnu. Je to nepříjemné a může to být bolestivé, ale ani to nemá žádný vliv na celkové pH lidského těla. Léčí se léky na úpravu žaludeční kyselosti, které by měl předepsat lékař, i když některé z nich jsou volně prodejné.

Jak dokládají různé studie, i v tomto případě je důležité se zaměřit na úpravu jídelníčku, protože ten má na potíže s refluxem vliv. Jde však například zejména o to, aby člověk jedl menší porce, vynechal smažená a tučná jídla a podobně. Přispívá k němu ale i stres, nadváha či dědičnost.

Rakovina jícnu je jedna z nejhorších. Podstatná je prevence