Nejčastější úrazy dětí a seniorů? Pády všeho druhu! Takhle snížíte smrtelné riziko na minimum

Kdybyste se zeptali záchranářů, k jakým zraněním obvykle jezdí, pak jsou to bezesporu pády všeho druhu. „Nejčastěji to bývají pády lidí seniorního věku, ale v poslední době přibývá těch na koloběžkách a elektrokoloběžkách,“ uvádí Jana Poštová, mluvčí pražské záchranné služby. Jak úrazům všeho druhu zabránit?

Při pohledu do zdravotnické statistiky z let 2017–2022 vyplývá, že úrazy jsou nejčastější příčinou úmrtí a trvalého postižení u dětí a čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí u dospělých. „V důsledku úrazu zemře každý rok víc dětí než na všechna onemocnění dohromady – víc než 120 dětí a mladistvých do 19 let věku. Další dva tisíce dětí mají po úraze trvalé následky. Ročně si úrazy vyžádají přes 30 tisíc hospitalizací a dalších více než 500 tisíc dětských úrazů je každý rok ošetřeno ambulantně,“ uvádí Kristina Pokorná na stránkách SZÚ. Náklady na léčbu jsou ročně v řádu 10 až 15 miliard korun.

Vážná poranění navíc přinášejí nejen dlouhodobé zdravotní problémy, ale i dopad na psychiku. „Často znemožní dítěti zařadit se zpátky do společnosti a plnohodnotně žít. Dopadá to pak i na rodiče a další členy rodiny. Úraz tak má následky psychické, ekonomické i sociální,“ upozorňuje Kristina Pokorná.

Děti tedy patří mezi velmi ohroženou skupinu a bohužel se mnohdy zraní i doma. „Nejčastějšími úrazy jsou pády kojenců z výšky – třeba z přebalovacího pultu nebo postele. Malé děti se zraní, když strkají předměty nebo prsty do zásuvek. Nezřídka jde i o požití léku či saponátu,“ vysvětluje Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

>>>Spadlo vám dítě: Kdy volat záchranku?

Ve školním věku to jsou především zvrtnuté kotníky nebo naražené prsty. „Také tržné rány na hlavě, čele nebo bradě, výjimkou není ani pokousání zvířetem, nejčastěji psem. Děti také bývají účastníky autonehod, kdy se nerozhlédnou a vběhnou mezi auta,“ vyjmenovává dětská lékařka a upozorňuje, že by na to měli rodiče myslet, předvídat a učit potomky chovat se bezpečně, aby k takovým nehodám nedocházelo.

Mezi velmi ohrožené skupiny patří také senioři. A to tím víc, že pro ně i menší zranění může představovat velký problém. „Banální zlomenina zápěstí znamená, že se neopřou o hůl, neumyjí se, neoblečou nebo si nedonesou jídlo ke stolu,“ upozorňuje Kristýna Hypšová, viceprezidentka Asociace péče o seniory.

Zima je v tomto ohledu rizikovější kvůli sněhu a ledu a nebezpečí pádu na chodníku. „Proto starším lidem radíme, aby v době námrazy raději nevycházeli ven, nebo alespoň ne brzy ráno, kdy nejsou chodníky ještě posypané. Rozhodně se vyplatí pořídit si neklouzavou obuv či nesmeky, používat hole – nebo vše řečené kombinovat a víc dbát na bezpečnost,“ radí Jana Poštová.

>>>Jak zabránit pádům seniorů?

Kromě praktické prevence, tedy například opatrnosti a zmíněné výbavy, je dobré při péči o seniora zajistit i to, aby měl kolem sebe lidi, kteří by mu pomohli nejen v případě úrazu, ale třeba i tím, že mu zajistí nákup, aby nemusel v nepříznivém počasí ven, nebo ho navštíví, aby se necítil sám. A také svého blízkého naučte, jak se po pádu zvednout.

Pravidelný pohyb svědčí nejen dětem, ale i dospělým a seniorům: mají pak lepší koordinaci pohybů a pádu lze lépe zabránit. Prevencí hlavně sportovních úrazů může být i to, že se před fyzickou aktivitou naučíte zahřívat a na závěr protáhnout. Protažení celého těla, nejenom nohou nebo paží, je stejně důležité před výkonem i po něm.

„Na začátku se musí svaly i šlachy prohřát, aby nedošlo k mikrotrhlinám. To zajistí například dvě minuty poskoků na místě. Na závěr aktivity by mělo být protažení spíš statické, méně intenzivní, s delší výdrží v jednotlivých polohách. Svaly se tím uvolní, zvýší se odvod odpadních látek a sval může rychleji zregenerovat,“ vysvětluje Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka pražské Fyziokliniky.

>>>Jak by měl vypadat tréninkový plán seniorů?

Lékařka z dětského urgentu: Trampolíny bych zakázala!