Průběh rakoviny prsu u mladších žen je závažnější. Nepodceňujte první varovné příznaky!

Každý rok u nás lékaři diagnostikují přes sedm tisíc nových případů karcinomu prsu, přibližně 1 600 žen onemocnění podlehne. Tak jako u spousty jiných nemocí, je i v tomto případě klíčová prevence, která významně zvyšuje úspěšnost léčby. Účinným způsobem, jak nemoc odhalit, je pravidelné samovyšetření prsů, jež lékaři doporučují provádět alespoň jednou měsíčně. Stěžejní je pak mamografický screening.

Dá se říci, proč se s nádorem v prsu setkává stále větší počet žen?

U mladých žen do 35 let je výskyt nádoru prsu ve srovnání se staršími ženami relativně vzácný. Ze 100 vyšetřených žen je v průměru u dvou diagnostikovaný nádor prsu. Věk do 35 let je při diagnóze karcinomu prsu nezávislým, ale prognosticky nepříznivým faktorem.

Znáte přesná čísla? Kolik mladých žen ročně onemocní karcinomem prsu?

Ročně je u nás diagnostikován karcinom prsu ve věku do 35 let u 150 žen, ve věku do 40 let je to 300 žen a do 45 let se tato diagnóza týká asi 600 žen. To, co je alarmující, je samotný průběh nádorového onemocnění, který je podstatně rychlejší a závažnější než u starších žen. Zároveň víme, že základem příznivého průběhu onemocnění je zejména včasná diagnostika, personalizovaná léčba a moderní a inovativní postupy i léky, které přispívají k prodlužování doby přežití žen se zhoubným nádorem prsu.

Na co je potřeba dávat pozor v rámci prevence? Jinak řečeno, jak se o sebe starat, abychom předešli vzniku nádorového onemocnění?

Mezi významné rizikové faktory patří kouření a konzumace alkoholu. Obecně nadváha a obezita zvyšují riziko vzniku mnoha typů rakoviny, mimo jiné rakoviny tlustého střeva a prsu. Je prokázáno, že vyváženou stravou a fyzickou aktivitou lze výrazně snížit riziko onemocnění. Primární prevence, tedy zabránění vzniku karcinomu prsu, neexistuje.

Za sekundární prevenci považujeme pravidelné vyšetření mladých žen. A to klinicky – pohmatem a kvalitními diagnostickými přístroji v rámci pravidelného preventivního vyšetření. Včasná diagnostika spočívá v preklinickém období, kdy nejsou přítomny průvodní symptomy, ale ložisko je zjistitelné zobrazovacími metodami. U karcinomu prsu je zásadní nepodceňovat konkrétní varovné příznaky.

A co patří mezi tyto varovné signály, že není možná všechno v pořádku?

Může to být jednostranná sekrece z bradavek, lokální změny barvy kůže, zánět prsu nesouvisející s kojením, který neustupuje ani po antibiotické léčbě, nebo pohmatové zduření přetrvávající i po proběhlé menstruaci. Dnes víme, že karcinom prsu patří mezi diagnózy, kde nádor zachycený včas je dobře léčitelný. Stejná diagnóza, na kterou se přijde se zpožděním, může mladou pacientku připravit i o život.

Jak je to se vznikem nádoru v prsu ve spojitosti s těhotenstvím a kojením, tedy obdobím velkých hormonálních změn v těle?

Za rizikový faktor u mladých žen s karcinomem prsu považujeme narůstající věk u první gravidity. Věk prvního těhotenství se posouvá nad 30 let a více. Není výjimkou, že žena čeká první dítě po 40. roku. Karcinom prsu, diagnostikovaný v době těhotenství, do jednoho roku po porodu nebo v době, kdy žena kojí, je náročný na diagnostiku a léčbu, protože je třeba vždy uvažovat nejen o osudu nemocné ženy, ale také o zdraví a životě dítěte. Souvislost karcinomu prsu a těhotenství je stále relativně neobvyklá situace, ale její frekvence v rozvinutých zemích stoupá, spolu s posouváním věku prvního těhotenství.

Do jaké míry je rizikové umělé oplodnění, kdy se mnohdy náročná a dlouhodobá léčba neobejde bez aplikace hormonálních léků?

Umělé oplodnění (IVF) je stále četnější. Podle dostupných dat a našich zkušeností stimulace za pomoci hormonů mírně zvyšuje výskyt nádoru prsu především u žen s jejich přibývajícím věkem a s opakováním hormonální stimulace v rámci procesu léčby neplodnosti.

Dalším významným faktorem jsou také genetické mutace – 10 až 15% žen jsou nositelkami genových mutací, nejčastěji se jedná o genové mutace BRCA1 a BRCA2. Například riziko vzniku nádoru prsu je u nosiček genové mutace až 80 %. U běžné populace je toto riziko menší než osm procent.

Mamografický screening je určen ženám od 45 let. Měly by i mladší ženy zajít na mamograf nebo ultrazvukové vyšetření? A kdy je vhodnější sonografie a kdy naopak mamograf?

Ultrasonografii prsu považujeme za hlavní metodu preventivního nebo diagnostického vyšetřování u žen mladších 40 let. U těch ještě nedošlo ke kompletnímu stárnutí žlázy, tedy žláza nebyla nahrazena tukovou tkání, a proto má mamografické vyšetření sníženou citlivost a nepřináší dostatek informací ke stanovení diagnózy.

Zároveň se ultrasonografické vyšetření výlučně používá u těhotných a kojících žen. U žen nad 40 let je ultrasonografie metodou doplňkovou k mamografickému vyšetření v případě, že toto není dostatečně přehledné nebo si žena nahmatá v prsu bulku. Ultrasonografické vyšetření absolvují též ženy s implantáty, u kterých není možné na mamografii zobrazit celou mléčnou žlázu. Sonografie je dále součástí vyšetřování u žen s vysokým rizikem vzniku karcinomu prsu, u nosiček genových mutací.

Jedině mamografie a kontrastní mamografie (mamografické vyšetření s podáním jodové kontrastní látky do žíly) jsou schopné odhalit minimální nádory (nádory do 5, maximálně 10 mm). Tyto nádory jsou většinou nehmatné a bez příznaků a nacházíme je v rámci preventivních prohlídek.

Pozná se z krve rakovina? Víme, co všechno lékaři vyčtou z odběrů