Září na zahradě: Je čas na sklizeň, péči, ale i sázení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Září je na zeleninové zahradě měsícem hojnosti. Pochutnat si můžete na posledních rajčatech, paprikách, okurkách, hrášku a fazolkách. Z druhého, nebo možná dokonce třetího výsevu sklízíte ředkvičky, pozdní salát, špenát nebo mangold. Lze sklízet mrkev, za chvíli přijde čas na petržel a celer. Ovšem pozor na to, abyste přes úrodu nezapomněli i na nástrahy, které zahradě hrozí - například škůdci nebo někdy i přízemní mrazíky.

Zkušený zahradník si úplně vydechne, až když je úroda pod střechou. Pořád ještě se totiž mohou objevit škůdci, kteří s ní zatočí. Mrkev a pórek proto překryjte bílou netkanou textilií. Tyto plodiny sice případné přízemní mrazíky zvládnou, ale zabráníte škůdcům (pochmurnatka mrkvová, květilka cibulová a další), aby se pustili do vaší úrody dříve než vy.

Jak skladovat mrkev a další kořenovou zeleninu, aby vydržela? 

Citlivější zeleninu – zvlášť v druhé polovině září – mohou zdeptat přízemní mrazíky, které se už mohou objevit. Proto například rajčata, papriky, okurky, cukety a dýně překryjte netkanou textilií. Pokud jim obléknete „svetr“, vydrží i mrazíky až do minus 4 °C. Přes den, pokud svítí slunce, jim zase odlehčete, ať mohou plody ještě dozrát.

Podzimní období bývá také bohatší na srážky a tím pádem vlhkost. Sledujte proto, zda rajčata za vlhkého počasí nechytají plíseň – to se pak na nich tvoří nahnědlé skvrny. Všimnout si jich můžete na plodech i listech. V takovém případě je ihned odstraňte.

Co všechno se dá dělat s rajčaty a jak je uchovat na zimu? 

Bohužel proti plísni funguje hlavně chemický postřik. Můžete ale zkusit štěstí a připravit si i přírodní přípravek: rozdrťte 50 gramů česneku, zalijte ho pěti litry vroucí vody a nechte přes noc vylouhovat. Pak sceďte a nařeďte v poměru jeden díl výluhu a tři díly vody. Rozprašovačem stříkejte na rajčata obden.

Aby vám neshnily poslední dýně a cukety, občas prohlédněte plody, zda v místech, kde leží na zemi, nezačínají plesnivět. Jako prevence se osvědčilo, když pod ně vložíte starou dlaždici, prkénko nebo cihlu. Zamezíte tak přímému kontaktu se zeminou. Lze odstranit i přebytečné listy, pokud plodu stíní, aby dozrál.

V září usychají lusky plné hrášku a fazolí. Pokud je pěstujete takzvaně na semeno, nechte je pořádně dozrát, za suchého počasí je skliďte, vyloupejte hrášek či fazole a dosušte na vzdušném suchém místě. Až pak zavřete do sklenic.

Připravena už může být červená řepa. Pokud ji zavařujete, neváhejte ji zpracovat nyní. Jestli ji ale chcete schovat do písku a přechovat přes zimu, nechte řepu zatím v zemi. To samé platí i o černé ředkvi, petrželi nebo mrkvi. Na sklizeň kořenové zeleniny je čas koncem září nebo začátkem října.

Naopak neotálejte se sklizní cibule. Nejpozději začátkem září by měla jít z půdy ven. Opět si počkejte na suché počasí. Cibuli zbavte zbytku zeminy a nechte ji tři týdny dosušit v suchém a větraném prostoru. Sklízet a sušit můžete i bylinky – například majoránku, tymián, dobromysl.

Ač je září hlavně měsícem sklizně, udělejte si čas i na výsev. Záhony nejprve připravte – vytrhejte plevel, zryjte je a přidejte kompostovanou zeminu. Vysévat můžete například ředkvičky, pozdní salát, špenát, kopr nebo ozimý květák. Vysít můžete i mrkev, která bude přezimovat a budete z ní mít užitek příští rok. Pokud je chladněji a zářijové počasí vypadá spíš na říjen nebo listopad, chraňte zeleninu netkanou textilií.

Až postupně sklidíte většinu záhonů, pusťte se do jejich kultivace. Zryjte je a zapracujte kompost nebo hnůj. Na jaře si ušetříte práci.

Září bývá ve znamení zavařování, výroby moštů a různého dalšího zpracování sklizeného ovoce. Měli byste ale pamatovat i na další práce. Jaké to jsou?

Zahradní styly. Víte, jak se liší anglický, japonský či francouzský?