Urodila se vám zelenina? Máme tipy, jak ji uskladnit, aby vám vydržela čerstvá

Zahradničení je fuška. Teče při něm pot, bolí svaly a pálí ruce, když v zápalu boje s plevelem zapomenete, že kopřivy žahají. Vše záhonům odpustíte, když se poprvé zakousnete do křupavého salátu, řízných ředkviček a šťavnaté mrkve.

Zatímco listová zelenina nebo ředkvičky jsou nejlepší právě utržené, správně skladovaná kořenová zelenina vám vydrží až do další sklizně. Přesvědčila mě o tom stařičká sýpka, která nás celou zimu zásobovala mrkví, petrželí, celerem, červenou řepou a černou ředkví. Poslední červenou řepu jsem z písku vytáhla před několika týdny. V případě nouze by docela slušně posloužila alespoň na výživnou polévku.

Období sklizně právě vrcholí. Radost ale střídá starost: co se zeleninou? Jak s ní naložit, aby nepřišla vniveč? Vedle nakládání, zavařování nebo přípravy lahodných pokles, máte dvě hlavní možnosti: zamrazovat a skladovat.

Zamrazování kořenové zeleniny je poměrně jednoduché. Má ale svá pravidla. Vyberte si zdravou mrkev, petržel a celer. Natě z petržele a celeru se nezbavujte, můžete ji přidat do zeleninové směsi, stejně jako například pórek.

Zeleninu omyjte a očistěte, jako když ji připravujete třeba na polévku. Mrkev, petržel a celer nakrájejte na kostky nebo nudličky. Podle toho, jak zamrazenou zeleninu plánujete využívat. Nasekejte petrželovou a celerovou nať. Pokud přidáváte pórek, nakrájejte ho na kolečka.

Připravenou zeleninu blanšírujte ve vroucí vodě – zbavíte ji tak případných mikroorganismů, uchová si lepší chuť i barvu. Blanšírování je jednoduché. Zeleninu naložte do cedníku, který asi na dvě minuty vložíte do vroucí vody. Stačí dvě minuty. Potom zeleninu vyjměte a ochlaďte ji ve studené vodě. Nechte ji okapat. Promíchejte s nasekanou natí. Zeleninou naplňte sáčky určené k zamrazování, popište si je a vložte do mrazáku.

Tip: Připravit si můžete různé zeleninové směsi. Například na polévku, kam se hodí právě petrželová nebo celerová nať. Můžete každý druh zeleniny zamrazit také zvlášť.

A jak to babičky a dědečkové dělali bez takových vymožeností, jako je mrazák? Ukládali kořenovou zeleninu do písku. Aby mrkev, petržel, celer nebo třeba i červená řepa byly svěží ještě na jaře, skladujte je v chladu a vlhku. Je to trochu alchymie a ne v každém sklepě se zelenině daří. Pokud žijete ve starším domku, zpravidla u něho bývá sklep nebo třeba sýpka. V takovém případě máte téměř vyhráno.

Loni jsme zeleninu uložili do sklípku, který vybudovali naši předci pod sýpkou někdy na přelomu 17. a 18. století. Postavili ho geniálně. Drží se v něm přiměřená vlhkost, dobře odvětrává, nemrzne v něm. Zeleninu jsme zahrabali do písku, nejvíc se jí vešlo do starých necek. Zbytek obstaraly kbelíky.

Pravidla skladování v písku

• Kořenovou zeleninu sklízejte za dobrého počasí, kdy není země příliš suchá ani vlhká.

• Nať seřízněte zhruba centimetr nad kořenem.

• Ze zeleniny očistěte zeminu.

• Vkládejte zeleninu jeden kus vedle druhého do písku.

• Nechte mezi každou zeleninou trochu prostoru.

• Místo, kam jste vložili mrkev, petržel nebo celer, si můžete snadno označit (vyrobte si zápichy, popište kameny nebo dřívka).

Jestli má vaše zelenina dobré podmínky pro přežití až do příštího jara, poznáte snadno. Když bude ve sklepě příliš teplo, začne rychle znovu obrážet. Pokud uvnitř bude příliš vlhko, bude co nevidět uhnívat. Čas od času ji proto kontrolujte a nahnilé kusy vyhazujte.

A jak uskladňujete zeleninu vy? Máte dobré zkušenosti? Poraďte v diskuzi ostatním!