Nejlepší strava pro děťátko

Představa staromódních dam, že jejich vnoučátko dostává „konzervu" - řečeno s patřičně pejorativním přídechem - je pro ně nesnesitelná. Reklamní kampaně a nabídka firem zaměřených na dětskou stravu vás naopak nenechají na pochybách, že právě jejich výrobky jsou to nejlepší, co můžete děťátku poskytnout. Každopádně i odborníci, kteří „nelobují" za zisk té či oné firmy, se přiklánějí k tomu, že kupované produkty pro nejmenší děti daleko lépe odpovídají požadavkům jejich organismu včetně zdravotních a hygienických kritérií.

Poptávka po umělé dětské výživě enormně narůstá, adekvátně se zvyšuje nabídka co do množství i pestrosti: K mání jsou různá hotová jídla, kašičky mléčné a zeleninové, zelenino-masové směsi, mléčné i ovocné nápoje. Cena bývá vyšší, než kdyby si maminka všechno chystala sama - ovšem za cenu „ztraceného" času, který by mohla věnovat děťátku, případně vlastnímu odpočinku.

„Podstatné je, že na veškerou dětskou výživu se vztahují přísné normy, nesrovnatelné s těmi, jaké platí u potravin pro dospělé. Týkají se obsahu dusičnanů, dusitanů, poměru živočišných a rostlinných tuků, cukru, soli. Na rozdíl od dospělých se také musí ve zvýšeném měřítku dbát například na přítomnost pesticidů a těžkých kovů, jako je kadmium, olovo nebo arsen," vysvětluje dětská dietoložka Milada Králová. V této souvislosti se odvolává i na to, že průběžné - a leckdy zároveň dosti důsledné kontroly potravinářské inspekce - jen zřídka najdou nějaké podstatnější nedostatky ve složení nabízených dětských produktů. Přesto by se podle ní měli rodiče zajímat o vhodné složení a sledovat ho na obalech - ne každá dětská výživa ani od renomovaných výrobců skutečně odpovídá optimální stravě pro ty nejmenší. Častým nedostatkem je například nadmíra cukru.

Nevýhodou kupovaných výživ a potravinových doplňků pro děti bývá - přinejmenším z hlediska nás, dospělých - nedostatek chuti a vůně. „Leckdy je to dáno jenom tím, že sami jíme nezdravě. Například tuky a sůl plus výrazné kořenění lákají chuťové buňky. Ale, byť jsem sama docela gurmán, tak se ví, že to jsou nezdravé prvky, které skutečné chutě a vůně spíše otupují. A pro malé děti jsou enormně škodlivé. Přesto by se děti měly zhruba od tří let učit jídlo vychutnávat," míní dietoložka. Doporučuje bylinky a koření, které kromě obohacení chuti mají i nesporné léčebné účinky. Takže trocha bazalky, tymiánu, rozmarýnu, kerblíku, meduňky, kopru nebo majoránky není na škodu. Ale pořád pozor na míru soli.

Nakrájet batoleti čerstvě utržené rajčátko nebo jablíčko z vlastní zahrádky vzbuzuje dobrý pocit. Zvlášť když jste nepoužívali umělá hnojiva. Co by mohlo být zdravějšího? Milada Králová nás vyvedla z omylu: „Doma pěstovaná zelenina a ovoce velmi často obsahuje víc škodlivin, než připouštějí normy pro umělou dětskou výživu. Většinou totiž netušíte, jaké složení má půda na vaší zahrádce (leda byste si nechali udělat odborné vzorky) nebo jestli vlivem počasí se v rostlinách nezačínají objevovat zárodky plísní. Proto to nemusí být o moc lepší než u kupované zeleniny a ovoce. Takže pro děti do tří let raději než krouhat kupované nebo vypěstované produkty se spíš přimlouvám za speciální výživy," tvrdí odbornice na dětskou výživu.

Jitka je velmi moderní, relativně mladá a obětavá babička. Ale přijde jí trochu „nesportovní" se s výběrem potravin pro vnoučata, která má takřka neustále na starosti, tak babrat. Takže odloží kojeneckou výživu a pak to komentuje: "Když jsem jim namazala chleba s máslem a sýrem, tak jedli jako nezavření. Udělala jsem koprovku, potom bramboračku, všechno jim chutnalo, zatímco do těch bezchutných konzerv jsem je musela nutit."

Na názor k tomuto přístupu jsme se opět zeptali dietoložky Králové. „U starších dětí se nechci bránit domácí stravě, jak jsem předeslala, nejsem úplně konformní a konzervativní. I když alespoň částečně by měly být zastoupeny biopotraviny. Ale tavené sýry a uzeniny jsou to nejhorší - pro dětský organismus bych je rozhodně nedoporučovala," konstatuje dietoložka. Zrádný je podle ní fakt, že pokud dítě jedlo do té doby jen potraviny bez vůně a chuti, snadno se nechá nalákat na cokoli. Babička pak pyšně poukazuje na to, jak hezky děťátko papalo a „ty naděláš s drahýma kupovanýma výživama".

Nenechte se odradit. Až po třetím roce věku se dítě může učit jíst cokoli, ale právě nezdravé pochutiny, v první řadě uzeniny a tučná masa by se měly v jeho jídelníčku vyskytovat co nejméně. Naopak zkoušejte ryby, zeleninové a ovocné variace.