Dětská sexualita nesmí být tabu aneb S masturbací počítejte už u miminek

Sexualita je přirozená věc a provází člověka už od početí. A děti se nerodí zdaleka tak „nevinné“, jak si rodiče rádi myslí. Podle sexuologa Petra Weisse začíná psychosexuální vývoj už u matky v děloze. Tehdy se vytvářejí biologické základy pohlavní identity, tělesných, psychických a sociálních odlišností, které posléze určují sexuální chování. Biologické dispozice jsou zásadní – to jsou ty, s nimiž se člověk rodí. „Vlivy prostředí, výchovy a učení je později pouze modifikují,“ naznačuje sexuolog ve své knize Sloupky o sexu.

Gynekolog a sexuolog Zlatko Pastor upozorňuje, že dětství rozhodně není asexuální období. Děti jsou schopné vzrušení, orgasmu i erotické fascinace. Bývají přirozeně zvědavé na svá těla a sexuální funkce – ptají se, kde se berou miminka, všímají si anatomických rozdílů a mnohé si hrají s genitáliemi nebo masturbují. První masturbační projevy lze přitom vypozorovat již v kojeneckém období a děti mladší čtyř let se běžně dotýkají svých intimních partií. Chlapci často leží na břiše a třou si rozkrok kupříkladu o polštář, dívky mohou obkročmo sedět na židli a provádět pravidelné pohyby pánví.

Od čtyř do šesti let věku jsou ještě aktivnější. Prohlížejí si rodiče, sourozence i vrstevníky, když se převlékají, a mohou si hrát „na doktora“, čehož se rodiče někdy děsí. Zlatko Pastor však uklidňuje: „Hry na doktory a zkoumání genitálu kamarádů nejsou v dětství nebezpečné, později už o tom lze pochybovat. Většinou jde o zvědavost, objevování neznámého a experimentování. Sexuální podtext, obscénnost a nemravnost v tom hledají spíše dospělí. Tyto hry v sobě nemají opravdový erotický náboj, děti cítí spíše prožitkovou libost z doteků a kontaktu.“

Je ovšem nutné potomky poučit, co je v této oblasti vhodné a přípustné! Nelze se třeba obnažovat před cizími lidmi, masturbovat ve školce a podobně. Potomek to většinou bez problémů přijme. Povídání o penisu je pro šestiletého srovnatelné s povídáním o uchu nebo noze. A právě otevřenost je v době, kdy sex ještě nemá pro dítě kontext něčeho mimořádného, velice žádoucí. V této době je také nejvyšší čas děti naučit, že nikdo nemá právo na ně sahat atd.

Ve věku od šesti do dvanácti let roste sexuální uvědomování i informovanost. U někoho se zvyšuje frekvence dotýkání genitálií – zvláště při únavě nebo ve stresu. Sexuální roli, tedy fyziologické, psychické a sociální změny spojené s dospíváním, si děti poprvé naplno uvědomí kolem osmého, maximálně devátého roku věku. Proto byste měli do té doby stihnout základní poučení o sexu.

Dochází jim, že sexuální vzrušení je specifický typ vjemu. Vyvíjí se u nich potřeba soukromí ohledně vlastního těla, začínají je sexuálně přitahovat vrstevníci, řeší polibky, doteky a přítomnost druhého pohlaví, zároveň se projevuje první stud. Jak čas plyne, chlapci i dívky prozkoumávají společenské normy týkající se sexu a nahoty – například mohou používat vulgární či slangové výrazy se sexuální tematikou k testování reakce dospělých. Ze statistik vyplývá, že k pohlavnímu styku mezi dětmi školního věku dochází pouze výjimečně. O soulož začínají výrazněji usilovat až v období puberty.

Přechodové období mezi dětstvím a dospělostí, tedy dospívání, nastává obvykle mezi desátým a patnáctým rokem. Puberta může být očistec pro potomky i pro rodiče. Ratolesti vypadají starší, suverénnější, ale jejich vnitřní vyzrálost zevnějšku neodpovídá. V té době se začne zúročovat vaše výchovné úsilí předchozích let a pravdivé informace jsou pak v této době to nejdůležitější, co můžete dospívajícím poskytnout.

Jedním z klasických rodičovských problémů je neochota dětí svěřovat se a komunikovat. Jak se dětí ptát, abyste se něco dozvěděli? Máme návod!