Článek
Rentgenové záření dokáže různě snadno pronikat hmotou uvnitř těla a umí vytvořit snímek, který je podobný fotografickému.
Princip RTG vyšetření
Tkáněmi, které jsou spíše řidší, projde rentgenové záření neboli paprsky X snadněji než třeba kostmi. Právě kosti pohlcují paprsky nejvíc, a proto jsou na snímcích nejsvětlejší. Naopak čím více záření částí těla projde, tím je na snímku oblast tmavší, to se týká například plic. Někdy je ale rozdíl v hustotě malý, pak je třeba tělesnou dutinu vyplnit kontrastní látkou. Při skiaskopii (speciální RTG vyšetření, které je schopné zachytit funkci zažívacího ústrojí) se někdy užívají dokonce dvě kontrastní látky.
Co se rentgenem vyšetřuje
Klasika je vyšetření hrudníku, zejména plic. Na snímcích odborník (lékař radiolog) rozpozná tuberkulózu, zánět (zápal plic) či nádorové onemocnění. Vyšetření, které zažila většina lidí, je také rentgen pohybového aparátu při podezření na zlomeninu nebo jiný úraz kosti či kloubu. Na rentgenovém záření je založen i mamograf.
S pomocí kontrastní látky se vyšetřuje zažívací soustava, ledviny, močový měchýř anebo cévy při angiografii a koronarografii.
Jak vyšetření probíhá
Na většinu rentgenových vyšetření se nemusíte nijak připravovat, nebolí a jediné, co je třeba, abyste se při snímkování nehýbali. Je-li nutné vpravit do těla kontrastní látku, budete předem informováni, jakým způsobem vám bude podána, a podle toho se řídí další postup. Vpíchne se do žíly, někdy se pije a důležité je lékaře informovat o případných alergiích. Výsledky vyšetření se obvykle nedozvíte hned, ale rentgenolog je pošle ošetřujícímu lékaři.
Rizika rentgenového vyšetření
Rentgen není vhodný pro těhotné ženy zejména do čtvrtého měsíce – hrozí poškození plodu. V pozdějších stadiích těhotenství se vždy uvažuje, zda je přínos vyšší než možná rizika.
Obecně jsou ale dávky malé, takže pokud se vyšetření neopakuje příliš často, není považováno za nebezpečné. Je ovšem důležité lékaře informovat o případných nedávných rentgenech, aby se nedělaly zbytečně či jich nebylo moc. Záření se totiž během života „sčítá“, tedy s dalšími dávkami roste i možnost poškození, a týká se to všech RTG metod. Nicméně, jeden běžný snímek se nevyrovná dávce přirozeného ionizujícího záření (kam se řadí i RTG paprsky), kterou člověk dostane například při dálkovém letu!