Nejen probiotika: k čemu jsou ta pre- a post? Jejich výhody oceníte i teď v létě

Podrážděná střeva stižená akutním průjmem většinou snadno zklidníte volně dostupnými přípravky z lékárny. Potíže sice rychle utnou, ale vyladit zpátky zažívací pohodu může trvat výrazně déle. A protože je střevní mikroflóra zásadní pro imunitu a psychickou pohodu, je šikovné pomoct si vhodným jídelníčkem bohatým na probiotika.

Probiotika jsou živé přátelské bakterie, které ve střevech brání růstu škodlivých bakterií a kvasinek. Množství a druh probiotik v organismu kolísá, ovlivňuje ho výživa, věk, míra stresu, stav imunity i užívané léky. „Důležité je si uvědomit, že tyto bakterie v těle nepřetrvávají od narození až do smrti a tělo si je samo neumí vyprodukovat, proto je třeba je pravidelně doplňovat z výživy,“ vysvětluje interní lékařka Edita Kadlubiaková z Trnavy.

A jaké jsou zdroje probiotik? Vsaďte na kysané mléčné výrobky a kvašenou zeleninu (např. kysané zelí nebo kimči), případně i na doplňky stravy. S jejich pomocí lze složení mikrobiomu vyladit, a problémům dokonce i předcházet: silnější mikroflóra vás snáz ochrání nejen před letními nástrahami.

Dostatečný přísun probiotik dokáže přispět k regeneraci střevní mikroflóry nejen po prodělané střevní infekci, ale i po léčbě některými léky, např. antibiotiky. „Ta mají za úkol zlikvidovat patogenní bakterie, ale často zničí i ty prospěšné. Pak vás mohou trápit střevní potíže. A užíváním probiotik se tomu dá předejít,“ vysvětluje lékárnice Ivana Lánová z lékáren Benu.

Vhodná jsou také po užívání chemoterapeutik (např. na zánět močového měchýře), po operacích v zažívacím traktu a při vleklých infekcích. Zvýšit příjem probiotik můžete i při autoimunitních onemocněních střev, podvýživě nebo laktózové intoleranci. Hodí se i během kvasinkové infekce v pochvě (= vaginální mykóza), což je další „letní“ nepříjemnost.

Rozhodli jste se podpořit zdraví probiotickými doplňky? Lze je brát nejen při akutních potížích, ale i preventivně – třeba před cestou do zahraničí, zejména do exotických destinací, kde se dají očekávat zažívací potíže. „Ideální je začít je užívat alespoň 14 dní před odjezdem,“ radí Ivana Lánová.

Při výběru si hlídejte množství i typ obsažených bakterií. Laktobacily ulevují po akutních průjmech, bifidobakterie podporují imunitní systém, některé kvasinky, například Saccharomyces boulardii, jsou obzvlášť nápomocné právě při cestovatelských průjmech.

Probiotika je vhodné kombinovat s prebiotiky. Jedná se o nestravitelné části jídla, které ve střevech fungují jako potrava pro přátelské bakterie a pomáhají jejich množení. Jako prebiotikum funguje skvěle rozpustná vláknina, jež se přirozeně vyskytuje v ovoci a zelenině, ve velkém například v jablkách, cibuli, česneku, chřestu, banánech, v kakau nebo v kořenu čekanky.

Nejjednodušší cesta, jak ozdravět střeva a imunitu, je probiotika a prebiotika konzumovat dohromady. Jak? Jezte symbiotika. Jedná se přitom o zcela přirozenou stravu: dejte si třeba jogurt (probiotika) s ovocem (prebiotika) či kysané zelí (obsahuje obojí). A existují i doplňky stravy, které poskytnou vhodnou kombinaci, hledejte je pod názvem symbiotika.

Kvašením a kysáním anebo přirozeně přímo ve střevech se probiotika s pomocí prebiotik přeměňují na postbiotika. Jsou to látky, které mají pozitivní vliv na zdraví střev, trávení i na funkci imunitního systému. Existují i názory, které říkají, že všechny pozitivní účinky probiotik mají ve skutečnosti na svědomí postbiotika. Ať je to, jak chce, jejich tvorbu podporují probiotika, takže zdroje jsou stejné. Postbiotika se také vyrábějí uměle a přidávají se třeba do kojeneckých mlék.

Chcete získat fantastické symbiotikum, které vás postaví na nohy a ještě si pochutnáte? Udělejte si kvašený (fermentovaný) květák anebo domácí rychlokvašky.